Šifra Zeměpis

O šifře zeměpisu se dlouho dilemovalo. Kdysi se mi líbila šifra, kde podstata byla poskládat přehrady na několika řekách. Je to sice znalostní šifra, které mi na Bloudění moc nesedí, ale pro vandrovní národ by tato oblast znalostí měla být brnkačka. Tenkrát jsme naštěstí byly skupinka složená z lidí ze severu a jihu, takže každý si dal tu svoji řeku dohromady. Na tomto principu padl třeba nápad udělat seřazení pohoří podle nejvyšších vrcholků. Anebo tibetská šifra s puzzle Dalajlámy. Obzvláště vypečené bylo obraz složit ve vánici. Jsem pyšnej jak jsme tenkrát na to vyzráli. Namatlali jsme igelitovej pytlík indulonou a jednotlivé kousky obrazu lepili na něj a pak jen obrátit a najít spravný směr luštění písmenek než indulona začala mrznout a papírky opadávat. Takovýto fígl se může hodit i v životě, takže Chémo, Indy dík za takovouto šifru a počasí za vánici. Vím, že to udělání puzzle v tolika kopiích muselo dát neskutečnou práci. Proč, ale o této šifře píši? Další nápad byl udělat puzzle či čtverečky z automapy či padesátkovejch map KČT (samozřejmě ne originál). Ale systém šifer jsme nechtěli opakovat. Případně si je nechat jako nouzovou zálohu. Nakonec jiskřička této šifry vznikla u ohně u seníku nedaleko pod bývalou vesnicí Vidovice , kde byl navrhnut i první potenciální cíl při druhém průzkumném vandru. Přesně si už nevzpomínám jak jsme se dostali k vlajkám, jen si vzpomínám o Bedlově proslovu „co evropské vlajky, třeba takovou Argentinu, ať to nemaj lehký“. S dohady a vysvětlováním už atmosféra houstla až jsem prohlásil, tak ať udělá první návrh a uvidíme. Jenže nápad s vlajkama mi v hlavě šrotoval a šrotoval až jsem se jukl na web na vlajky a tak jak jsem to pochopil u toho ohně jsem do týdne udělal prvotní návrh já. První Bedlova a Andyho odezva samozřejmě byla, že to mysleli úplně jinak. Hm, tak ať si trhnou. No, ale rozluštění mezi organizátorama bylo celkem zoufalé. Přeci jen to jsou vlajky málo známé, byť evropské. I Šéma zhodnotil, že bude dobré na mapce málo známe státy jako nápovědu uvést. Není problém. Naopak mne překvapilo, jak to bylo pro bludiče jednoduchý. Neslyšel jsem žádný nářek, že by s touto šifrou měl někdo problém. Tedy pokud u šifry nebyla nějaká nápověda.
Zpět k výrobě šifry. Byla to jedna z nejméně pracných šifer. Princip jsem měl jasný a chtěl jsem použít pouze Evropské vlajky a hlavně, aby tam figurovala vlajka České republiky. Z toho důvodu jsem na našich potenciálních kontrolách hledal jednu, kde by se vyskytovalo písmeno „Č“. Narazil jsem jen na jednu kontrolu a to ještě imaginární. A to pahrbek, kde vegetovala lavička. A jak by se jinak ten pahrbek měl jmenovat než LAVIČKA! Samozřejmě není problém kontrolu na mapě přejmenovat, ale co se týče jmen Evropských států nemohl jsem si moc vymýšlet. Například v Evropě není stát začínající na písmena(dle českých názvů): C, H, J, O, Y, Z, Ž. Určitě by se kombinováním i bez těchto počátečních písmenek dalo nějaký název vymyslet, ale LAVIČKA byla prostě ideální a na předchozí kontrole ještě žádná šifra nebyla.
Podle Šémova přání jsem pak do mapky nafrkal názvy s méně známými státy a šifra byla odklepnuta. Další nutná podmínka byla vytisknout šifru barevně jinak by ani určení vlajek nešlo provést. Samozřejmě barevný tisk bylo nutno provést na lejzrové tiskárně, aby se barva ve vlhku nerozpíjela. A jelikož se šifra vlajek dala bez ztráty detailů zmenšit na A5 mohl jsem ve stejném množství papíru zneužít barevný výtisk i pro rubovou stranu s mapkou. A jak jinak než mapku s barvičkama posunutýma do kšááá. Sice jsem barvičky posouval jak se dalo, ale žádné zmatení barev, podle které by hůře orientovalo jsem nevykoumal.