| |
Papírová šifra, tak jak ji bludiči našli u rozcestníku |
|
|
|
|
Na jednom krušnohorským Bloudění se mi moc líbila šifra ukrytá na disketě. K hudební výchově mne stále evokovalo udělat něco podobného se zvukem na CD anebo ještě lépe na starých dobrých magnetofonových kazetách, kterých se mi na půdě povalovala halda. Aspoň budou ještě jednou k užitku. Od začátku byla představa tam nahrát nějakou šílenou muziku, kterou si bludiči budou muset vyslechnout. Představa bludiče sedíce na pařezu se sluchátky na uších, skřípajíce zuby a poslouchajíce nějakej totalbrutal. No, prostě představa, která nás hnala k činu, tedy aspoň mne. Akorát nebyly dořešeny ještě dvě věci. Kazety budou muset na kontrole přežít aspoň dva týdny, mráz, déšť či vlhko. Proti dešti, vlhku by to šlo - zatavit do fólie. Mráz je horší, proto jsem udělal aspoň zatěžkávací zkoušku v mrazáku (větší mráz k dispozici nebyl). Zmrzlá páska ve stařičkém walkmanu přežila. Super. Druhá věc - co by vlastně mělo být kvízem, nahrát tam pouze větu "bludiči, běžte na vrch Bludů" není žádný kvíz. Když se mi do rukou dostala notová osnova byl nápad na světě. Notová osnova u mne evokovala morseovku. Co prostě na morseovku udělat text, který řekne další postup co a jak dělat s magnetofonovou kazetou a na kazetě pak po poslechu totalbrutalu bude řečeno co hledat. Když jsme s Andym při průzkumu krajiny byli na vrcholu Morava, vzpomněl jsem si na oblíbenou dechovku mojej bábi "...ta naše Morava, je přeci krásná zem...", u kterej jsem už jako malej skřípal zubama. To by safra mohla bejt nahrávka na kazetě odkazující na další kontrolu. Bohužel nikde se mi nepodařilo nahrávku tohoto songu splašit. Sehnal jsem sice jiné písničky, kde se vyskytovala Morava, ale ty se mi nezamlouvali páč výskyt slov Morava se tam vyskytovalo málo a nikdo by to z toho nepoznal. No, a pak mne napadlo, když jsem si jednou pouštěl "Tři kříže" a na trase jsme taky přemýšleli o třech smírčích kříží nedaleko od sebe. Sice bludiči nebudou skřípat zubama u dechovky, ale my zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Na předchozí kontrole u jeskyně měla být sice nějaká šifra spjatá s Komenským, kde se údajně měl schovávat, ale osoba Komenskýho se začala rýsovat na vlakovou šifru občanské nauky. Andyho nebyl problém přesvědčit a v jeskyni naopak budou moci být kazety schované před nepřízní počasí a také díky morseovce na papírové šifře nebude muset být yellowstoun těsně u jeskyně, páč by to bylo první místo kde by bludiči šifru hledali.
S představou jak bludiči oprašují či shání funkčního walkmana vzniklo i opačné dilema. Co když bludiči walkmana neseženou či se na něj prostě vykašlou? Je to sice věc, kterou aspoň ti starší všichni vlastnili, ale je to deset let zpátky a ta vietnamská technika byla dělaná na sezónní použití. Bylo tedy ještě nutno vymyslet nějakou jinou variantu, pokud možno pracnější k vyluštění. U magnetofonových kazet, ale moc možností není než něco napsat na pásek. Ke kazetám, ale více ve stati "O kazetách".
Mezi tím vším jsem řešil co použít za písničku k notové osnově a samotné noty s morseovkou. Vzpomněl jsem si na písničku z jedné šifry, kterou jsme se měli naučit „U direkce rupla puma, to vám byl rána. Policajti vyletěli, pět ran Krista pána....“ ...ještě teď ji s trochou přemejšlení dám zpaměti. Chvíli jsem pátral po nějakej písničce, která by byla pochodová či se nějak hodila k chůzi, toulání a objevil jsem známý song z pohádky „Obušku z pytle ven“ - Já s písničkou jdu jako ptáček, někdy spadnu to se ví... A maličko jsem text písničky upravil. Textař ze mne nikdy nebude, ale doufám, že si někdo zazpíval aspoň první sloku:
Já s písničkou jdu jako ptáček,
ptáčku vyleť až nad obláček.
Zazpívej tam sluníčku,
tuhle bludičskou písničku.
ať na cestu nám pěkně svítí,
nemračí se ani chviličku.
Ale pravděpodobně si nikdo písničku nezazpíval, jinak by se sluníčko na bludiče celou dobu nemračilo.
Vrátím se k morseovce. Je neskutečný kumšt uhlídat všechny ty tečky, čárky, když se text několikrát předělává. Při prvních zkouškách obtížnosti luštění morseovky z not jsem zjistil, že všichni v první řadě luští podle "vyplněné bříško", "duté bříško". Asi to je visuelně logičtější, ale hlavně to všichni vyluštili bez nějakého zádrhelu. Tož v první řadě morseovku musím předělat podle směru nožiček u not. A na morseovku podle bříšek by šla udělat nějaká kulišárna, něco jako „BEZTE NA HAHAHA“. Po hodině pokusů udělat na noty druhý text s kulišárnou jsem to vzdal. Druhý den se toho ze srandy ujala Špulka a po čtyřech hodinách kombinování nožiček a bříšek vykoumala použitelný text "OD SUCHYHO BUKU JDI...". To je výkon computeru!!! Za ten výkon jsem už prostě se suchým bukem couvnout nemohl. Marně jsem vzpomínal jestli tam u jeskyně byly i bukové stromy a co s tím vlastně udělat. Jelikož jsme v místech, kde jsme nakonec udělali bludičský rozcestník, při průzkumu našli kus ulomenýho zrzatýho rozcestníku moje myšlenky se začaly ubírat touto cestou. A bludičský rozcestník tu ještě nebyl. No, ušil jsem si s rozcestníkem na sebe další bič, ale výsledek a hlavně nadšení bludičů , aspoň co jsem zaslechl, to všechno stokrát vynahradil. Pokud je někdo pozornější, rozcestník s obdobnými cíly cesty je i na zvadle. K rozcestníku více ve stati "O bludičském rozcestníku".
Vrátím se zpět. Při zkouškách luštění mezi organizátory byl největší krizovej bod v "MGK". Tato vychytávka nebyla záměrem, ale bylo odsouhlaseno ji tam nechat. A jak se dalo očekávat i mezi bludičema to byl krizovej bod. Co mám informace snad nejhůř na MGK doplatila Boubelínova skupinka, která si MGK šla vyluštit do hospody v Bílý Třemešný. Pak se vrátili pro kazetu, zpět do hospody a zpátky na hřeben. No, myslím, že si budou tuto kontrolu pamatovat, tudíž kontrola měla svoje opodstatnění, protože si příště cestu do hospody dvakrát rozmyslí:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Při výrobě kazet se jednalo v podstatě o tři věci. Udělat nahrávku(y), nahrát kazety, udělat popisky. Jelikož jsem pramizerný sběratel hudebních žánrů chtěl jsem, aby nahrávky udělal Bedla s Andym, o kterých vím, že ty zvukové sbírky mají vůči mne desetinásobné a speciálně Andy bude mít různé totalbrutaly. Ale něco je chtít. Bedla s Andym se k ničemu neměli. Nezbylo mi než začít bastlit něco sám.
Nahrávku jsem časově rozvrhl - do třinácté minuty nějakej totalbrutal, několik sekund ticho, tři kříže, několik sekund ticho a pak do dvacáté minuty nějakej další brajgl. S mou sbírkou MP3, byl problém, defakto jen folk, rock, metal. Pát totalbrutal jsem v metalu vybral, šoupnul jsem tam i live nahrávky z rumunskýho folklóru. No, žádná sláva, bludiči jen ohluchnou. Pracovní verzi jsem pustil Špulce a postěžoval si na nedostatek hudebního materiálu v MP3. Odpovědí mi bylo "však tam jsou v MP3 tuny pohádek". Praštil jsem se do čela, že mne to taky nenapadlo. Ono když je člověk delší čas zaseklej v jednom myšlenkovým pochodu, tak už je to s nápady na prd a pohled jiné osoby je potřeba. Musím zde Špulku vynachválit jako studnici nápadů, bez kterých by toto Bloudění byla nuda a šeď.
Poslechl jsem pár pohádek a už jsem to do toho metalu sázel. Z počátku jsem to tam sázel hala bala, ale pak mne zaujaly pasáže z večerníčku z mechu a kapradí, které stály za námahu využít např: "...Vochomůrka housličky obešel a povídá 'čí pak jste?'" ......ozval se totalbrutal...... "řekly housličky, ale rozumnější řeč nesvedly..." nebo "...strčil si housličky pod bradu, přejel je smyčcem a" ....spustí total brutal.
Pořád to byla pracovní verze, kterou jsem následně poslal Andymu, ať se od něčeho odpíchne jinak z něho nic nevydoluji. A jak jsem předpokládal Andy se chytnul. Stvořil dvě nahrávky a pak na můj požadavek i čtvrtou. Bohužel jen já jsem se už nedokopal svoji tu svoji pracovní nahrávku došperkovat. Ale i tak jsem byl s celkovým výsledkem spokojenej.
Druhá věc byla vše nahrát na kazety. Původně jsem chtěl udělat referenční kazety a přes Vánoční svátky je u ségry, která má kvalitní věž , nahrát. Časově, pro množství kazet se to ukázalo jako nereálné a stejně jsem se obával, abych skrz ty staré kazety nemusel nakonec kupovat věž novou. Shodou okolností jsem u Loupežníka objevil kazeťák s přehrávačem CD. A on ten aparát uměl nahrávat z CD na kazetu! Výborně. Naše supersongy jsem na ikstý pokus (ono ten šrot zase nepřečetl jakékoliv vypálené CD) vypálil na CD a po večerech se jal nahrávat. Hnedle jsem narazil. Sice jsem čítal, že pro kazety typu Emgeton to bude poslední štace a nahrávka nemusí být pro bludiče v kvalitě hifi, ale pro kazetovou mechaniku z 21. století byly slavné kazety Emgeton z předešlého století příliš tvrdý oříšek. Zkoušel jsem cokoliv, ale musel jsem se smířit se skutečností, že na takovejch 80% kazet nic nenahraju. Nastalo další období pátrání po nepoužívaných kazetách. Z Andyho a Bedlu jsem nic nevytloukl. Špulka, ale probrala svoje kazety a pár kousků nevyužívaných kazet jsem získal od kolegy. S počtem nahraných kazet jsme se dostali na počet 40 kousků a jednotlivé kazety jsem si označoval "P", "A1". "A2", "A3" a "A4" podle nahraného paskvilsongu. Nedokáži odhadnout kolik večerů jsem se s nahráváním kazet trápil, ale song "Tři kříže" se tím pro mne dostal na úroveň, kdy mi sami o sobě začnou skřípat zuby:(
Další věc ke kazetám je fyzický text na třináctém metru pásky. Sežral bych svoje boty jestli popisek nebyl na všech páskách!!! A to prej někdo vytahal šest kazet!!! Sorry, nebyl jsem u toho, nevím čím a jakým stylem kdo pásku odměřoval. Věděl jsem, že kazet oproti ostatním šifrám je málo, proto jsme si nemohli dovolit, aby jedna skupinka promrhala několik kazet bez textu. A nedělal jsem si velký iluze o tom, že bludiči budou vytáhnutý pásek natáčet zpět, i když jsem na všechny kazety ještě dodatečně přidal nálepku s textem "po použití převinout zpět a vrátit". Nechci se přít, ale značení pásek jsem dělal a dvakrát kontroloval s takovou poctivostí, že si troufnu vyloučit chybu z 99.99 procent. Taktéž bych vyloučil, že by se text psaný černou lihovkou nějakým procesem zlikvidoval, protože lihovky se normálně používali pro značení a stříhání hudebních pásků. Jako možnou variantu beru, že na tmavých páskách byl černý fix málo vidět. Pár takových tmavých pásek bylo, ale pokud to bludič poctivě odměřil, tak to našel. Druhá věc byla, že se muselo odmotávat ze strany, kde pásek začínal. Pokud to někdo přetočil a odměřoval z druhé strany nic na pásce nenašel.
Vrátím se k popisování pásek. Problém byl jak a co nejpřesněji na třináctém metru na takovém množství kazet ty popisky udělat. Že se pásek v kazeťácích přehrává rychlostí kolem 4cm/s jsem věděl, ale to mi nepomohlo. Nakonec jsem problém konzultoval s bývalým spolužákem Fidou z vošky, který byl a stále profesně je expert na zvukovou elektroniku. Přišel s nápadem zkusit pro odpočet použít mechanické počítadlo, které se na lepších kazeťákách vyskytovalo. Nápad k nezaplacení! Kazeťák s počítadlem jsem sice nikdy nevlastnil, ale první myšlenka padla na kazeťáček, který
jsem používal u stařičkého osmibitového počítače COMMODORE64.
A tam jsem ze zkušeností věděl, že se přes počítadlo dostanu přesně na jakoukoliv část pásku ať už nahrávám či převíjím. Tudíž, že díky němu se dokáži přesně dostat na třináctý metr pásky!
Tudíž jsem si na jednej kazetě odměřil 13m pásku (a dvakrát pro jistotu zkontroloval) a zjistil na počítadle kazeťáčku hodnotu. Tuším hodnotu 83 něčeho ...asi hrušek.
Pak jsem dva večery odměřoval a popisoval pásky. Je to pakárna popisovat, když ten pásek není na pevném podkladě. Na přesném místě jsem napsal text "TRI KRIZE", ručně posunul pásek asi o deset cm tam a pak zpět a na obou stranách nakreslil "+++" jako naváděcí znaky. A kazetu pak přetočil zpět na začátek. Všechny označené kazety jsem si označoval křížkem, v čemž pak s označením P, A1...A3, jak jsem se později dozvěděl, několik bludičů hledalo nějaký šifrovací smysl.
Ve finální fázi jsem si zkusil odmotat tři různorodé kazety - výsledek přesnost na dva centimetry. Přes počítačový kazeťáček, pro kterého to tě s velkou pravděpodobností byl poslední životní úkol, jsem zkontroloval všech 40 kazet. Bez chyby. Jsem rád, že jsem tuto poslední kontrolu udělal, jinak bych nakonec uvěřil, že jsem některé kazety doopravdy vynechal.
Tuším, co se týče nahrávek, je snad jen jedna odezva. A to od Hynka, o trampících u ohně se sluchátky na uších. Takže i ta představa, kvůli který se toto všecko robilo, se vyplnila:) A co ostatní Bludiči??? Si aspoň poslechněte i ty další paskvilsongy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hned na začátku, abych ze sebe neudělal ničitele značení KČT se musím ospravedlnit, že jsem pokus o legální sehnání rozcestníků učinil. Bez výsledku. Oslovil jsem KČT i několik firem, který se měly zaobírat značením turistických tras, ale nikdo mi na mejly neodpověděl. A čas tlačil. Tudíž jsem na nejbližší vandr do báglu přibalil kleště, sadu křížových a plochých šroubováků. Na první vandru jsem totálně neuspěl, protože jsem si trasu neprozíravě naplánoval po chemikštejnech kam žádné stezky nevedou a jediná stezka, po které jsem se pár kilometrů svezl byla zrušená, zamalovaná a bez rozcestníků. Další vandr jsem už plánoval obezřetněji k turistickým trasám. Jel jsem s kamarádem Kecalem, který na místo setkání dorazil kapku problematicky podle prastaré stovkové mapy a hlavně podle turistického značení. Tudíž, druhý den, můj úmysl s odšroubováním prvního rozcestníku byl přijat s nevolí. Ale vysvětlení, že je to kvůli Bloudění, bylo přijato a reklamní cedule u rozcestníků k orientaci neslouží. Jenže pro bludičskej záměr jsem potřeboval i dva šipkovníky. Vymysleli jsme kompromis. Brát jen duplicitní šipkovníky, který ukazují stejnou cestu. Ale to ještě nebyla všechna omezení skrz mizení rozcestníků. Zjistil jsem, že získat rozcestníky není až tak jednoduchý. Hlavní problém byl, že jaksi najednou většina rozcestníků byla vůči mé výšce o půl metrů výše, anebo i když jsem dosáhl, práce se šroubovákem a zrzavýma vrutama byla nemožná. Asi to maj holt turisti vychytaný! Ale co mne vůči KČT a rozcestníkům nemile překvapilo, je že polovička rozcestníků je do stromů natvrdo namlácena hřeby! Další problém byl s rozcestníky přišroubovanými na tyči. Kleštěma se mi to povolit nepodařilo a klíče jsem neměl. Ale aspoň jednu duplicitní šipku se mi na tomto vandru podařili uzmout. Tato šipka byla sice k mohutné bříze přitlučena hřeby, ale s kapkou násilí zrezavělé hlavičky hřebů povolily. Po rozloučení s Kecalem a vracení se z tohoto vandru vlakem jsem potkal partu mladejch vandráků. Pak, že mladá vrstva vandráků nevzniká! Nemohl jsem nezkusit je na Bloudění nepozvat! Aspoň jsem měl pocit, že tu těžkou plechovou chamraď v báglu netáhnu zbytečně. A je to o to fajnější, že pár z těchto lidí i přes slibné počasí a drsně vychválenou akci dorazilo. Udělali mi radost a mají můj obdiv.
Kdo dobře počítal, ještě jeden šipkovník bylo potřeba. A v průběhu lakování cedulí jsem jednu musel vyhodit, protože byla moc zdemolovaná. Tudíž na další vandr jsem se vybavil i sadou klíčů, kladivem a sekáčkem na železo. Vandr byl úspěšný, měl jsem vše a lidem orientujícím se podle rozcestníků jsem neuškodil. Teď bylo potřeba na rozcestníky nějak namatlat svoje texty, obrázky. První pokusy s přebroušením a ručním psaní textů byly nanic. Nakonec jsem rozcestníky obrousil přímo na kov a nanesl několik vrstev bílé barvy v odstínu slonová kost. Texty a obrázky na jednotlivé cedule jsem navrhl v korelu a počal pátrat, kde by se to dalo co nejlevněji nechat lejzrově (kvůli vlhku) vytisknout na průhlednou samolepící fólii. Cenová nabídka byla kol tří, čtyř stovek což se mi zdálo přemrštěný a do tohoto Bloudění už jsem financí vrazil až moc. Andy co vím, pracoval jeden čas v reklamní firmě, takže by tam mohl mít nějaký známosti, slevy či zdarma. Nakonec to Andyho vyšlo jen o málo méně než kdybych si to nechal někde nechat udělat v Budějicích. Pod rozcestníky jsem ušmidlal laťky, do pytlíku připravil hrst šroubků a už zbejvala poslední věc. Jak přidělat rozcestníky na strom, aby tam vydržely i dva týdny a nějaký rozhořčený člen KČT je nemohl ručně strhnout? Přimlátit je ke stromu hřebíkama bylo pro mne nemyslitelný. Ale doma jsem objevil hliníkové pásky, kterýma se přidělávají všeliké zařízení na betonové sloupy el.vedení. Jen jsem nějak nevypočítal, že barva hliníku, která se na betonovým sloupu schová, naopak na hnědi kůry stromu bude přímo zářit. Je to sice detail, ale vzhledově mi to kazilo dojem vůči vypiplanejm rozcestníkům.
Jen si ještě neodpustím malou blbost s výrobou reklamní cedule. Výroba probíhala standardním způsobem. Naskenovat cedulu, v korelu z naskenované bitmapy vektorově obtáhnout jednotlivé prvky, přidat znak TODČ, texty a jen jedna věc mi tam neseděla. Ty otisky bot. Snad otisky nějakejch goratexovejch škrpálů. No, takový otisky kanad by se sem hodily víc. Na webu jsem žádný otisk kanad nenašel, tak jsem si holt musel pomoci sám. Tuší jsem pomatlal podrážku kanady a ťáp s tím na papír. Výsledek zoufalej. Opačný postup s položením papíru na podrážku už zafungoval. Teď zbývalo obtisk naskenovat, v korelu obtáhnout do vektorů a zakomponovat ho do reklamní cedule. Řekněte mi, aspoň jeden bludič, že jste si tej stopy kanady všimli ....jinak jsem takový tři hodiny promrhal zbytečně:(
|
 |
 |
 |
| Hotové rozcestníci |
Turistická cedule pro porovnání |
Stopa kanad |
|
|
|
|
|
| |
Výsledek, způsob vyluštění šifry |
|
|
|
|
| Že jde o morseovku pravděpodobně trklo každého. Morseovka se zde dá luštit dvěma způsoby. Podle bříšek - vyplněné, duté. A podle nožiček - nahoru, dolu. V obou případech vyjde smysluplný text. Podle zkušeností s luštitelností šifry, každý nejprve luštil podle "bříšek" a zde vyjde(tedy mělo vyjít - u jednoho písmenka se vloudila chyba) zavádějící text "ODSUCHEHOBUKUJDI47K-JJZ". Přibližně 47 kroků JJZ směrem od rozcestníku na pahrbku přímo nad jeskyní byla turistická cedule "Vyhlídka u nasraného bludiče" s textem "vrať se zpět k suchému buku a lušti znovu". |
| Pokud člověk přímo luštil morseovku podle nožiček a nenechal se odradit prvními písmeny vyšel mu text "MGKAZETAJESKYNE13M/MIN". Z nedaleké jeskyně bylo potřeba vyzvednout kazetu a pokud bludič měl povinného walkmana poslechnul si známou písničku nahranou na třinácté minutě. Pro ty co na školní pomůcky dlabou je tu jako pojistka odmotání si třináctého metru na pásce, kde byl napsán text "+++" cca 10cm "TRI KRIZE" cca 10cm "+++". |
 |
 |
| Pracovní tabulka (i výsledek) morseovky |
Etalonová kazeta, která posloužila pro odměření třináctého metru na pásce. Naváděcí křížky tu jsou vůči kazetám v terénu blíže hlavnímu textu. |
|
|
|
|
|
|
|
