Šifra Přírodopis

Předmět přírodopisu určitě nesměl být vynechán. Hned v prvopočátku jsem byl Andym a Bedlou, přesvědčován, že se každopádně musí použít všem známé stránky přírodopisu sedmé třídy s člověčími pohlavními orgány. U tohoto nápad k přírodopisu skončil. Osobně jsem marně pátral ve svém okolí po této učebnici. Jak jsem zjistil ve školách staré učebnice šly do šrotu a když už někdo nějaké učebnice na půdách našel tahle tam nebyla. U Bedlu a Andyho mám aspoň pívo, protože nebylo jednoduchý po okolí vysvětlovat jakou to učebnici a proč potřebuji. Samozřejmě jsem taky kluky aspoň dvakrát urgoval ať pátraj, když tu stránku tak požadovali, ale tuším, že se nepodívali ani doma do knihovničky.
Mezi tím jsem dumal co s takovým obrázkem pohlavních orgánů, co by se tam dalo udělat za šifru. V hlavě jsem měl jen nápad na klasický dva obrázky, které se budou lišit v iks rozdílech.
První reakce přišla až od Bedlu v polovičce února, kdy přeaktivně začal bloudění řešit. Přišel se šifrou zvířátek. Super, sic jsem zaskřípal nad prosazovanejma pohlavníma orgánama a nad několika hodinama rozdělaný práce skrz námět pohlavních orgánů. Jsou tam zvířátka, zoologická zahrada Dvůr Králové jako matoucí člen je hned v údolí. Ještě než jsem utekl z práce jsem si šifru vytiskl, rozstříhal na čtverečky a šel si udělat siestičku na záchod. Na první pohled se to zdálo strašně jednoduchý, ale po půl hodině jsem to zabalil a poslal Bedlovi otázku zda je možno, aby se čtverečky mohli otáčet či nikoliv. Ted den jsem už odpověď nedostal, ale další luštění jsem si vzal domů. Doma už Špulka vehementně luštila, ale bez úspěchu sestavit kartičky bez otáčení. Ale varianty s otáčením už měla dvě a to jiné než jsem měl já. Asi hodinu jsem ještě zkoušel sestavit variantu bez otáčení, bezúspěšně. Druhej den ráno mi Bedla odpověděl na otázku zda otáčet či neotáčet: „nevím, jsem to luštit ještě nezkoušel“. Můj skřípot zubů musel být slyšet i mimo Budějice. Že Bedla od začátku na Bloudění dlabal a poslední tejden jeho hyperaktivity jsem mu musel vysvětlovat situaci, protože skrz mumraj mejlů o bloudění se sám nechtěl probít, to jsem ještě skousnul. Ale toto už byla poslední kapka a bral jsem to od Bedlu vysloveně jako výsměch jeho totální nezodpovědnosti!!! Litoval jsem, že Bedla vůbec začal být aktivní. Držel jsem se, ale na uzdě, protože jsem nechtěl zadávat žádnou příčinu k nasranosti a ventilování informací mimo organizátory.
Moje odpověď byla, že je to nepoužitelný. Je tam moc kombinací a pokud sami nevyloučíme všechny kombinace písmenek, která měla být umístěna na zadní straně obrázků, tak jsme sami nahraný. Určitým řešením by bylo na toto udělat prográmek, který projde všechny kombinace, pak se můžeme holedbat, že výsledek je jen jeden. Andy se skrz naprogramování tohoto prográmku neozýval a já jsem ho neměl čas ani chuť dělat. Na což se Bedla s plným sebevědomím znovu ozval, že by se nebál tuto šifru použít. Čímž svou lehkomyslností mne vytočil podruhý.

návrh šifry se zvířátky

Vykašlal jsem se na Bedlu a na nějaký pohlavní orgány, které mi stejně k přírodopisu jako takovému moc neseděly. Měl jsem sice rozdělaný obrázek muže, ženy a řeznického psa, kde byla myšlenka, že bludičky, bludiči a špeciálně pejskaři budou mít každý to svoje. Základní nápady na rozdíly v obrázku byly: u chlapa větší, menší péro; vytetovanou kotvu na ruce. Rozdíl v obrázcích ženskej: větší, menší poprsí, vyholenýho či nevyholenýho bobra. O obrázku psa, který je řeznicky rozporcován se o rozdílech raději zmiňovat nebudu.
Když to má být přírodopis, tak bude vhodnější nějaký obrázek zvířete, rostliny. Špulka na webu našla spoustu obrázků - kostra ryby, žáby, žaludek krávy, ale brouk střevlík se mi i přes malou velikost obrázku zamlouval nejvíce. Tam by se dalo hledat rozdíly mezi dvěma brouky.
První grafický nápad byl udělat brouka nakreslenýho na nějakej starej listině vůči který by se nový brouk musel porovnat. Ale prvním výsledek vzhledem ke zoufalé kvalitě obrázku byl na prd. Obrázek byl jedno velké dilema co je a není rozdíl a to by nám bludiči omlátili o hlavu. Bylo mi jasné, že musím udělat úplně nového brouka, kde jeho obrysy budou jasně dané. Podle bitmapy hafokrát zvětšenýho brouka jsem v koreldráw začal vytvářet brouka vektorovýho. Překreslování článků nožiček a tykadel byla nekonečná pakárna. Celý překreslování mne vyšlo na více než dvacet hodin manuální práce u počítače. Ale bylo to potřeba, aby jsme se vyhnuli dohadům o nejasnosti rozdílů v obrázku. Když byl brouk hotov udělal jsem si druhou kopii, kde jsem pak začal bastlit rozdíly. Po hodině bastlení jsem se zastavil. No, kolik jsem těch změn jsem tam vlastně udělal? Za deset minut jsem napočítal 67 rozdílů. Možná to je zbytečně moc, ale při počítání symetrických rozdílů výsledná cifra naskakuje rychle. Jediná pakárna jsou puntíci na hřbetě, ale ty jsou dostatečně od sebe, takže dilema, že by byl rozdíl v posunu puntíku nastat nemůže. Jen jsem se trochu bál, aby někdo několik rozdílů v ose brouka nepočítal za dva.
Brouk gemožrout do čelistí dostal k papáníčku nášivku s logem GEMMA, kterou jsem Loupežníkovi předtím odpáral z baťohu. Brouk usárnožravý dostal jako podklad urvaný kus papíru, aby vypadal trochu archivně. Na zadní straně jsem naklepal příběh o broukách, aby to nebylo tak suchopárný. Hotovo. Paráda.

První verzi jsem předhodil k počítání Špulce. Do čtvrt hodinky bez nějakých dilemat co je rozdíl došla k přesné cifře. To samé Andy i Bedla až jsem se zarazil jak je to jednoduchý a když je ve skupince více bludičů, tak to bude totální brnkačka. Takže jsem dospěl k názoru, že to budeme muset aspoň ztížit zmenšením rozptylu hodnot mezi potenciálníma cíli. Verzi se zmenšeným rozptylem hodnot dostal k luštění Šemík. Jediný Šéma si teď postěžoval, že málem šel na tvrz Sluníčko, protože přehlídl kusadla u brouka gemožrouta, které jsou na tmavém pozadí loga Gemmy méně vidět. Schváleno, odklepnuto. Ale ještě to nebyla poslední verze. Když jsem šel cosi kupovat do jednoho hračkářství za výlohou jsem uviděl gumovýho brouka gemožrouta. Bomba!!! Nekup to za 130Kč!!! To bude super dárek pro prvního doplazivšího se bludiče!!! Barvičkama jsem mu dodělal na hrbu puntíky a už šel na focení jak se sápe na baťoh. A fotka následně šla na zadní stranu poslední verze šifry.
Považovali jsme tuto šifru jako nejpovedenější. Hlavně pro nápad s věčným vandráckým rivalstvím ohledně usáren a gem. Uvidíme co na to bludiči.
...
Ale chyba lávky. Přes všechnu tu práci s řešením jednoznačných rozdílů spousta bludičů nadávala na nejednoznačnost rozdílů. Na velký počet rozdílů. Na malý rozptyl hodnot mezi potenciálními cíli. Na ...už ani nevím na co si bludiči ještě stěžovali. Takže paradoxně se z nejlepší šifry stala šifra nejhorší. Těžko hádat jak velkou roli v tom NEJ zahrál chlad, mokro a jelikož se jednalo o kontrolu, kde měli být bludiči ke konci dne i vyčerpání, soumrak a jiné podobné faktory. Věřím, že to bylo hodně vysoké procento.
Gumového brouka gemožrouta nakonec pro nejednoznačnost koho vlastně považovat za prvního bludiče v cíli či nejpoctivějšího bludiče dostala Puleček, protože pod transparentem "ZŠ Bludičská" v kočárku projela jako první. Myslím, že si ho plně zasloužila.