| Žákovská vznikla doopravdy spíš pro srandu. S myšlenkou žákovský jsem si pohrával od začátku, ale nějaký solidní důvod proč ji udělat tu pořád nebyl. Snad jen jako informační plátek a malá památka pro bludiče. Tož jsem jednoho večera naskenoval Loupežníkovu žákovskou, aby se bylo od něčeho odpíchnout a začal cosi neurčitého bastlit. Však ono se to vytříbí a když už je něco v ruce i další nápady přijdou.Ze začátku bylo dilema co všechno do žákajdy uvést. Podle originálu nechat první stranu s informacema o škole, vyučujících. Druhá strana informace o bludiči - zde přišel hned nápad využít žákovskou k zapsání iniciálů bludičů, skupinky, místa předpokládaného bloudění, čísla na skupinku pro případ průseru, atd. Na poslední straně dle originálu byl výňatek ze školního řádu - ten se po úpravě dá taky použít.Ale co dál. Žákovská ve stylu přeložený papír A4 se mi moc nezamlouvala. Když to člověk drží v ruce, tak to prostě není žákovská. Ale když tam bude ještě jeden lupen přeložené A4, tak už to bude o něčem jiném. Zbývalo tedy vymyslet co plácnout na zbývající tři A5. Co by to bylo za žákovskou kdyby v ní nebyly známky, takže jedna A5 je zapláclá. Když jsem se koukl ještě do Loupežníkovej žákovský určitě půjde bílé místo zaplácnout informacema typu "Jiná sdělení", "Třídní schůzky", "Školní akce", atd.U všech stránek jsem dle počátečních myšlenek vyrobil koncept a s nápadama od Špulky doladil do finální podoby. Jen se stránkou známek byl trochu problém. Nechat jen oskenovanou bitmapu z Loupežníkovej žákajdy nevypadalo ohledně ostatních stránek dobře a nenapadlo mne nic lepšího než texty z bitmapy pracně vyřezat a posadit do nové čisté stránky se známkama.V tento moment mne přepadla další praštěná myšlenka proč těch verzí známek neudělat více. Když už jsem si s tím tak hrál, proč ne. Ostatně bavil jsem se při tom představou jak jsou někteří bludiči navýsost spokojený, že maj samý jedničky, který tě nikdá neměli a jiní ...tam maj i šestku. No, ta šestka byla taková blbůstka, jestli si toho někdo vůbec všimne a vznikla také náhodou. Jelikož Loupežník v žákajdě neměl nic horšího než dvojku musel jsem čísla horších známek vypreparovat z datumů, kde jsou i vyšší čísla než pět, tak jsem tam prostě tu šestku jen tak šoupnul. Na srazu a následně ve vlaku jsem byl rád, že se toto moje očekávání vyplnilo a lidi se bavili hláškama "však já jsem byl vždycky premiant", "já jsem dostala v přírodopisu z krevního oběhu šestku", atd.To pak člověk zahřeje a nelituje práce ani času, kterou nad tím dobrovolně strávil. |
| Jeste jsem chtěl zmínit jednu drobnost která se váže k žákajdě. A to telefonní linka "Bludič v tísni".V originální žákajdě na tomto místě byla kolonka "Dítě v tísni" a bylo by škoda to nepředělat na "Bludič v tísni". V první verzi jsme sem chtěli dát čísla na organizátory a měli jsme vymyšlen i způsob nápovědy. Každá skupinka měla mít přidělen kód (obdržený v obálce), kterým by se po telefonu nahlásila a dostala by nápovědu k vyluštění šifry. Nápovědou by členům skupinky zároveň šla známka z chování, která je na vysvědčení, o stupeň dolů, protože v třídním řádu je zákaz používání mobilů na školních akcích. Tudíž maximální možný počet nápověd by byl 4.Systém nápověd byl, ale z vyšších kruhů TODČ zamítnut s důvodem, že už se to zkoušelo a bylo z toho volací fiasko.No, nevím. Je otázka kdyby se systém nápověd použil jestli by to bylo menší volací fiasko než co nastalo, protože hodně kamarádů čísla na organizátory stejně měli. Minimálně by to bylo regulérní vůči bludičům, kteří čísla na organizátory neměli.No, že nad tím dilemuju zrovna já, který měl už v pátek večer vybitý mobil, takže jako nápověda bych byl stejně prd platnej.Ale ještě zpátky k číslu, které bylo nakonec uvedeno v kolonce "Bludič v tísni". Bylo to číslo na kamaráda Indyho, který se bohužel Bloudění nezůčastnil. Dát tam Indyho číslo bylo na požadavek školního inspektora Šemíka. Možná se to může zdát jako určitá sviňárna, ale Indy tímto způsobem mohl od ostatních volajících bludičů ledacos vyzvědět což v opačném důsledku mohlo být pro Indyho plus. Stějně by mne zajímalo kolik lidí se Indymu ozvalo:) |
| Se žákovskou trochu souvisí i leták vyzívající k napsání bludičského příběhu, zážitku. Nejsem si jist čí už to byl přesně nápad zkusit na bludičích vymámit jakousi zpětnou vazbu. Možná můj, protože když už někdo nějakej nápad nadhodil chtěl jsem, aby si ho také realizoval. A leták jsem pytlíkoval zase já. Patří mi to! Zřídit mejla na centrumu byla maličkost a vymyslet nějaký text, formát letáku byla taky otázka hodinky. Pak už jen žákovský a letáky vytisknout, letáky rozstříhat na A5 a strávit dva večery kompletací stovky žákovských a letáků.Musím říci, že to byla největší pakárna, kterou jsem si na sebe ušil. Sešívačkou spíchnout žákovský, do každý přicvaknout leták a do každýho letáku a žákovský dát štempla s podpisem ředitele. Nevěřili byste, měl sem z toho na ruce puchejř! A pak, že ouředničina není tvrdá práce! |
|
