| Rumunsko s dětma |  |
 |
|
|
|
|
|
|
|
Furt tomu nevěřím, že jsme na cestě. Před hlavákem v Šervůdu čekáme na půlnoční vlak do Budapěšti. Proudí tu kol všeliké individua a snad i rumunštinu by zde čovek zachytil. Panoptikum hlavního nádraží jak vyšité.
02.09.2016 |
Byl jsem připraven na zoufalé maďarské vagóny, ale u těchto českejch lze sklopit aspoň opěrátka. Po půlnoci karbaníci ožili.
03.09.2016 |
Cestou vlakem z Budapěště do Aradu karty vystřídaly lodě.
03.09.2016 |
|
|
|
|
S mašinkou před nádražím v Aradu.
03.09.2016 |
Foto Šneček - holub na kole mašinky stojící před nádražím v Aradu.
03.09.2016 |
Foto Šneček - vajgl před nádražím v Aradu.
03.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - holubové na parkovišti v Aradu.
03.09.2016 |
Pravoslavná katedrála v Aradu. Po asi osmi letech jsem se ji jal znovu navštívit a zjistit jak pokročili.
03.09.2016 |
A čubrním. Lešení je tu porád, ale nové malby na betonovém podkladu vypadaj dobře.
03.09.2016 |
|
|
|
|
A za lešením s obřím kandelábrem je hotový oltář. Dle Kubíka ze zlata!!!
03.09.2016 |
Nádraží v Aradu je překopané a je bohužel nefunkční velký bufík za směnárnou. Je tu jen novej malej a k nabídce tu maj lahváče, brambůrky, bagety a dva hrací automaty. Ach jo. To už není rumunsko!!! ....Kubík mi chodí pro pívo, hospodská nad jeho "mulcumlask" roztává nadšením a na kytičce na stolku se pasou houseky. Tak snad to nebude tak strašný:-)))
03.09.2016 |
Aradská nádražní hala jak z prospektu. Kdyby tam hore nebyla Špulka s klukama a před dvěma rokama tu nebylo stavební bednění, tak se leknu, že jsem na jiném nádraží.
03.09.2016 |
|
|
|
|
V Aradu jsou překopané i peróny. Trať od hranic i s Curtiči je překopaná. A my čekáme na odjezd personálu, tedy teď R = "Regio" do Timišoáry.
03.09.2016 |
Ju, pofrčíme starým rozdrbaným pro mne nostalgickým, vagónem. Kubík má starost, aby mi neodjel vlak.
03.09.2016 |
V Timišoáře jsme dokoupili poživatiny a dalším vlakem popojeli do Baile Herculane. Sic jsem čučel z okna vlaku, ale výstup, respektive budíček před půlnocí byl "kur.. to už jsou herkulány." Vstávat, za minutu to zase odjíždí!!! Na bus do centra Herkulánů jsme čekali ještě půlhodinku, to než si Peprník v kiosku objednal kafe. Bednobusem jsme se svezli do historického centra a pěšky pokračovali asi pět kiláků k "Sedmi pramenům". Jen nás zarazilo množství aut co tu teď pendluje. U pramenů bylo i v jednu ráno narváno, nedaleký kemp praskal ve švech. Pod naším mostem se spát nedalo a tak jsme pokračovali další kilák někam dál ke přehradě. A nakonec našli i plácek nedaleko silnice. Teď už kluci snídají a máma se šla vykoupat k říčce pod námi.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Koupel v říčce Cerna
04.09.2016 |
Táta s Kubíkem v Cernej. Se to nezdá, ale je tu celkem proud.
04.09.2016 |
Foto Šneček - skály nad námi. V podstatě celý tento geologický zlom s prameny je zván jako Munţii Cernei. Ale z jihu už od Dunaje je to krasové pohoří s jeskyněma a ponornejma říčkama jako Munţii Mehedinci. Tenkrát jsme to přešlápli ta týden. A na sever to pokračuje jako pohoří Munţii Godeanu. Tak asi stačí přelízt řeku tam a zpět a hned čovek může říci, že navštívil tři pohoří.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - výhledy ze silničky, po které se vracíme zpět.
04.09.2016 |
Tak úhelný nápis pro Bedlu starý už deset let lze přečíst jen s velkou fantazií a Bedla se sem dosud nepodíval:-(
04.09.2016 |
A tak jsem musel vytvořit nápis novej! V tejhle vejšce už snad zátopy nebudou. By bylo, aby sem Bedla nemusel zavítat!!!
04.09.2016 |
|
|
|
|
Bedlo, je to pod tímto mostem, kde jsme tu poprvé spali bez tebe s Andym a Cíbou při přechodu munţii Mehedinţii a kus munţii Godeanu v roce 2006. Ty jsi tenkrát vandr v podstatě zfanfrčil a zorganizoval a nakonec jsi nemohl.
04.09.2016 |
Foto Šneček - meandr říčky Cernei. Ono, už jsem přelouskal i ceduli se zákazem táboření skrz výkyvům hladiny při odpouštění nedaleké přehrady. A tenkrát jsem to i zažil. Zvednutí hladiny řeky jde sakra rychle.
04.09.2016 |
Všude plno lidí až jsem měl z toho osypky. Ale Šneček chtěl do horkých bazénků jít, tak jsme se ubivakovali na skoro bezvodé říčce Cernei a do bazénků jsme si vyčkali frontu.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - no, nevím jestli je foťák i horkosirno resistentní.
04.09.2016 |
Šneček v bazénku s horkou a sirnatou vodou jednoho pramenů Şapte Izvoare. Šneček se naparkoval před trubku s přítokem a tudíž nejteplejší přitékající vodou. Co tam pak řešil s cikánkou jsem se nedozvěděl.
04.09.2016 |
Foto Šneček - táta čeká až se uvolní nějaké to místo v bazénku.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Kubík do bazénků nešel, prej sou moc horký. V říčce Cernei, sic má málo vody, je teplota optimální.
04.09.2016 |
Podvodní foto Šneček - Kubík si tátu osedlal jako lachtana.
04.09.2016 |
Foto Šneček - Kubíkova ruka
04.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - říčka Cernei
04.09.2016 |
Foto Šneček - nohy pod vodou
04.09.2016 |
Foto Šneček - vystavěný vodní hrad. Šneček takticky počal stavbu v největší možné hloubce s velkým proudem. Tak jsem mu musel pomoci s několika velkejma základníma balvanama a pak už nám šla stavba víceméně hladce.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Kluci s vodním hradem
04.09.2016 |
Kluci s vodním hradem
04.09.2016 |
Černé borovice, místní to endemiti.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Vyhlásil jsem, kdo ve svahu kopce Domogledu najde Alba Crucea jako první platím mu ingecátu (zmrzlinu). Šneček Bílý kříž, kol kterého jsme s Andym a Cíbou kdysi sestupovali objevil během pár sekund. Ale Kubík s mámou naopak pátrali dlouho.
04.09.2016 |
Tradiční fotka s Herculem
04.09.2016 |
Pod jednou z kopulí promenády v Herkulových lázních. Zde se, bohuže, moc oprav neudálo.
04.09.2016 |
|
|
|
|
Fontána na promenádě v Herkulových lázních.
04.09.2016 |
Foto Šneček - fontána na promenádě v Herkulových lázních.
04.09.2016 |
Foto Šneček - toulavý pes u fontány
04.09.2016 |
|
|
|
|
Mostek přes říčku Cerna se zákazem vstupu a další zchátralý lázeňský objekt.
04.09.2016 |
V předvečer zpět na nádražíčku Baile Herculane. Již jsme zakoupili rezervoáry na náš vlak a máme dvě hodinky na dlabanec v přednádražních bufících.
04.09.2016 |
Mastíme karty v nonstop bufících před nádražím v Herkulánech.
04.09.2016 |
|
|
|
|
V jedenáct večer jsme z Herkulánů odfrčeli. Měli jsme rezervoáry do fajného jedenáctého vagónu s kupéčkem, ale průvodčí nás přelifroval do "horšího", ale především otevřeného dvanáctého vagónu s pár individuama. Ještě hodinu jsem sondoval jestli tento poslední neoznačený vagón s blikající informační cedulí směr Reşita Sud je fakt ten správný. Po hodině se objevil jiný průvodčí a lámanou němčinou mi vysvětlil, že vagón má na informačních panelech poruchu a v Craiově se bude měnit ze dvanátky na jedenáctku. Jóóóóó, jsme v Rumunsku. Ale toužené spaní se nekonalo. Sic jsem Špulce navrhoval se natvrdo přemístit do vedlejšího vagónu, že to risknem, bo nás někdo s místenkou vyhodí, tak odmítla, že děcka už spí. V Drobetě do našeho posledního vagónu, a byli jsme na konci vagónu, přistoupila omladina. Nedokáži říci zda to byli přímo cikáni, každopádně pro mne to znamenalo NEspat. Během další hoďky se několkrát zapl nějaký pískot, že i další spící individua jedoucí s námi začali nadávat. Proběhnuvší průvodčí omladinu zkontrolovat a zmizel. Chvíli poté se pískot ozval znovu. Po iks minutách, poté co nevydržela ani individuum cestující a nic s tím nevyřešila, jsem to už šel rozkopat a ....omladina nikde, jen otevřené dveře byť pomalu jedoucího vlaku a z plomb vytržené zabezpečení dveří vlaku. Čuráci. Přemiklikoval jsem páku zabezpečení, pískot ustal a snad se už bude dát spát. V další stanici to průvodčí zaplomboval, takže je musel znát a vysloveně jim vlak někde na mezi zpomalil, aby mohli vyskočit. Tak snad už bude klid. Ale nebyl. V Craiově přisedl další divný občan, vyhublý se spoustou jizev asi tak šedesátiletý chlopík, bez bot, špinavé mozolnaté ruce vyuzené od čvaňháků. Jen blbě kouká a občas něco rumunsky promluví. Poslal jsem ho k čertu - la dracului. Přestal sice blbě koukat na Špulku, ale přesedl bo na mne více viděl. Lituji, že dvouhodinový monolog jsem si nenatočil, by to bylo na nový alternativní film. Také lituji, že neumím více rumunsštinu, páč to vyprávění bylo o jeho životě. Co jsem vyrozumněl a vydedukoval, že byl elektoinženýrem při stavbě jaderné elektrárny Cernavoda. Že poukazoval na nějaké tamní problémy a byl za Čaučeska zatčen. Při výsleších tolikrát zmlácen do hlavy, že je z něho blázen a jen občas mu to myslí normálně. Ikskrát jsem mu lámanou rumunštinou vysvětloval ať ztiší hlas, že tu spí moje děti. Asi po dvacáté se teprave zarazil, omluvil se za rušení a odešel. Pak jsem se svítáním na chvilku zabral. Ale teď už jsme v sousedním vagónu, kde jdou stáhnout okýnka a čučíme na černomořský kanál nedaleko Cernevody.
05.09.2016 |
Pomník obětem stavby Černomořského kanálu.
05.09.2016 |
Foto Kubík - nevyspalej Peprník.
05.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Kubík - nevyspalá máma.
05.09.2016 |
Foto Šneček - uražený Kubík.
05.09.2016 |
Výhledy na moře. Vlak už frčí z Constanty kol pobřeží do Mangálie.
05.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - přístavní jeřábové.
05.09.2016 |
Vystupujeme na nádraží v Mangálii. Vymrcasili jsme se před nádraží a hulákám. Bednobus do Vama Veche je na odjezdu. Když mne řidič viděl, tak vystoupil a naložil nás.
05.09.2016 |
Po výstupu z busu ve Vama Veche byla priorita se co nejrychleji dostat do toho móóóře.
05.09.2016 |
|
|
|
|
Za těch osm let co jsem tu byl naposled se hodně věcí změnilo. Asi je to tu profláknutější a nakonec jsme se plácli na nejsevernějším místě pláže. Ale je to tu porád free, oblečený, neoblečený, hubený či tlustý, budhista, srandista, bubínkář, alternativní masérka, Pat a Mat. Nikdo nic neřeší, prostě pohoda. A to je fajn.
05.09.2016 |
Foto Šneček - ve vlnách.
05.09.2016 |
Sic je od pláže až do vísky na hlavní silnici do Bulhar spousta kiosků a hospůdek, tak pro normálnější poživatiny jsme museli vyhledat místní obchůdek - magazín. Původní co jsme tu znali s Loupežníkem byl zrušený, ale místní taky někam musí chodit normálně nakupovat.
05.09.2016 |
|
|
|
|
Dětem jsme slíbili dlabanec v motorkářskej putice, tak jsme tady. Šneček konzerva si dal pizzu, Kubík se nechal ukecat na mičice s hranolkama.
05.09.2016 |
Večerní pohoda na pláži ve Vama Veche až jsem neodolal a musel jít na průzkum zda to hraje na place, kde jsme kdysi se Špulkou tančili. A hrálo ...v oparu jsem zahlídl aj Andyho.
05.09.2016 |
Ranní sběrači mušlí
06.09.2016 |
|
|
|
|
Rackové
06.09.2016 |
Šneček vaří snídani
06.09.2016 |
Rozvrkočený Kubík s tričkem "DADDY IS MY SUPER HERO". Co si více mohu přát:-)))
06.09.2016 |
|
|
|
|
Dilemující Šneček...
06.09.2016 |
Dilemující Kubík...
07.09.2016 |
Zlatá to Špulka ve vlnách
07.09.2016 |
|
|
|
|
S pisicou (kočkou) na nákupu v magazínu.
07.09.2016 |
Cestou z magazínu jsme byli dětma přesvědčeny o opětovné návštěvě motorkářské hospody. Šneček měl podmínku, že si dá něco jiného než pizzu. S mámou jsme se rozšoupli, když už jsme u toho móře a dali si škebličky. Kluci s velkým sebezapřením ochutnali, ale řízek byť jinak chutnající je prej řízek.
07.09.2016 |
S motorkou...
07.09.2016 |
|
|
|
|
Ruská to motorka značky LŽ - jen se na ní projet musí být zážitek!!!
07.09.2016 |
Foto Kubík - Peprník s novejma sousedy s Patem a Matem z Hunědoáry. Pohodoví to kluci. Jen kdyby zmákli postavit si aspoň stan. Ale při opravě stavby jejich stanu jsem se naučil nové rumunské slovíčko AŞA (aša) - česky TAK. A taky slovíčko PIZDA, ale to si zadejte do gugl překladače :)
07.09.2016 |
S Kubíkem jsem vyrazil na kafe a na obhlídku hospůdek. Nakonec jsme skončili v osvědčené plážové hospůdce, kde jsme před hafo léty aj se Špulkou tančili. Kubík mi chodí pro CubaLibre a teď v prostoji okukuje vrak lodičky na pláži. Za těch osm let jsou z loďky už jen zbytky.
07.09.2016 |
|
|
|
|
Přepadl nás hlad. Kubík měl hlad na kukuřici (rumunsky PORUMB), tak jsme vyrazili k nedalekému kiosku. Na druhém rohu ulice hrajou bubínkáři, tak Kubík při chlazení kukuřice aj tancuje. Kubík má kukuřici vařenou a já ještě opraženou.
07.09.2016 |
Stěžeň s pirátskou vlajkou u rybářské hospody. A mne až teď dochází, že jsme byli s Kubíkem pryč skoro pět hodin. A safra, to bude máma asi šílet.
07.09.2016 |
A taky jsme vyhubováno dostali ...a tak jsme takticky mámu pozvali do rybářskej putiky na večeřu.
07.09.2016 |
|
|
|
|
Poslední snídaně, poslední koupání v Černým to móři a postupné balení se.
08.09.2016 |
V Mangálii u našeho vagónu, v kterým je snad padesát stupňů. Je to výchozí stanice až do Oradey a klimatizace je zapnutá až při připojení lokomotivy. Si začnu vozit kličku na otevírání okýnek. Vlak byl tradičně narvanej, v Bukurešti odchozí spolucestující hned nahradili jiní. Šneček má problém se spaním v sedě. Peprník uvolnil místo Kubíkovi na spaní a šel dřímat do dveří vagónu, kde to aspoň trochu bylo chladnější...
08.09.2016 |
Výstup z vlaku o půl třetí v Sighisoáře byl vysvobozením. Přešupajdili jsme ke kostelíku, kde jsme spali už s Loupežníkem. Zašili jsme se ku jednomu živému plotu. Jen to osvětlení kostelíku tu tenkrát nebylo - fotka focená ze spacáku. Nu což, je potřeba dospat i těch pár hodin. Za námi je hned policejní budova a dle "pod svícnem je největší tma" nás tu snad nikdo otravovat nebude.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Ráno jsme u kostelíku víceméně vstávali se svítáním. A teď snídáme pod hradbami historického města Sighisoára.
09.09.2016 |
Na náměstíčku se Ševcovskou baštou. Každý řemeslnický cech měl na starosti svou baštu a tu si měl udržovat a v případě napadení i bránit.
09.09.2016 |
Hore po zastřešeném Schodišti učenců.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Kostel se hřbitovem na kopci. Plus bašta, ale nepodařilo se mi dohledat jakého cechu to bašta byla.
09.09.2016 |
Šneček se nabídl hlídat batohy a tak jsme na hřbitov na kopci vyrazili bez něho. Osobně jsem tu již po několikáté, ale nebyl čas na prohlídku nebo to bylo za soumraku či večerních hodinách. A jelikož tu Vlad Tepeš - Drákula musel za mlada skotačit, tak jsem si to nelajznul. A taky v současnosti byl již na vstupu plánek tohoto rozsáhlého hřbitova na křivolakém kopci.
09.09.2016 |
Zátiší na tajemném Sighisoárkém hřbitově na kopci.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Dle plánku na vstupu jsme dohledali hřbitov z první světové války.
09.09.2016 |
A o kus dál další plochu s pomínky z první světové s majestántí třímetrovou sochou orlice rumunského národního znaku.
09.09.2016 |
Jen jsme nějak nedohledali část hřbitova z druhé světové a ostatní už začínaj brblat. Ju, musím si něco nechat na příště. Se tu, jak jsme vysledovali, pořádaj i prohlídky s průvodci.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Schodištěm učenců zpět dolů do centra města. Hore krom kostela a hřbitova byla aj vyhlášená škola, proto to pojmenování.
09.09.2016 |
Rodný dům Vlada Ţepeşe - Drákuly.
09.09.2016 |
Sighisoárská věž s orlojem
09.09.2016 |
|
|
|
|
Historické centrum Sighisoáry je v podstatě opravené, ale z mého pohledu kouzlo tomuto městu dodávají především okolní střechy s komíny.
09.09.2016 |
Vlad III. Ţepeş - přízvisko tepeš-narážeč získal od způsobu popravy narážení na kůl. Což, byť to musí bý strašná smrt, v středověké evropě nebyl až tak neobvyklý způsob popravy. Tento způsob byl především přejat z Osmanské říše, kde Vlad byl za mlada vězněm, zástavou u turků. Jeho otec Vlad II. získal Dračí řád od císaře Zikmunda za obranu Evropy proti turkům. Řád je dědičný a byl jen krůček k přízvisku Drákula, páč dracul v rumunštině znamená ďábel, čert.
09.09.2016 |
U busty Vlada III. Pro rumuny je to národní hrdina. Pro zbytek světa díky spisovateli Bramu Stokrovi upír, byť za jeho vlády dokázal udržet osmanské nebezpečí daleko od centra rodící se Evropy.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Kafíčko a koláčový zákusek dopoledne na Sighisoárském náměstíčku. Bude čas vypadnout, touristů začíný přibývat.
09.09.2016 |
Sighisoárské uličky. Je fajné, že se centrum podařilo opravit. Jen fakt měli omezit vjezd aut do těchto uliček. Jaký by byl problém udělat hlídané parkoviště dole pod městem? A drožkama vozit líný autotouristy s kuframa pomocí drožek. Jistě by to byl dobrý kšeft.
09.09.2016 |
Sighisoárskejma uličkama zpět dolů do podhradí...
09.09.2016 |
|
|
|
|
Městká věž. Vypadá, že je přístupná, páč se tam pohybujou lidičkové. Tak příště....
09.09.2016 |
Foto Šneček - Sighisoárské podhradí ... a s vorlem!
09.09.2016 |
Pomník, hřbitov rudé armády na cestě k nádraží.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Na většině náhrobků je "nezvěstný hrdina". Je to smutný.
09.09.2016 |
Záchodky jsou kdo ví kde a mašince před Sighisoárským nádražím to určitě vadit nebude. Zvlášť, když jde o mašinkofila Kubíka.
09.09.2016 |
Opevněný kostel v nějakej vísce z okna vlaku. Jestli jsem to správně dohledal je to kostel ve vísce Şaroş de Târnave.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Karbaníci ve vlaku. Obdivuji karbansvátost Špulky.
09.09.2016 |
S hodinovým zpožděním, dík velkolepým stavebním pracím na trati, jsme dorazili do Campii Turzii a bednobusem do Turdy. Výsadková busová zastávka byla jinde mimo náměstí, ale směr k solným dolům jsme bez problémů našli. Peprník to hnal a nedaleko vstupu měl být i magazín, kde jsme potřebovali dokoupit poživatiny na večeři a ráno. V obchodě jsem se dozvěděl, že v dolech zavíraj za půl hoďky. Takže jsme překopali plán, dáme tu u magyzínu dýchánek, pak se kouknem ke vstupu kdy to ráno otevíraj a na spaní vypadnem někam do stráně nad vstup štoly. Mezi tím jsme museli zdvořile odmítnout několik nabídek k ubytování a po necelej hodince, kdy už kluci měli až moc energie jsme se popostrčili juknout ke vstupu štoly. A ty vooule... voni zavíraj až za necelou hodinu... ty babky jsou k.... Bágly necháváme na vstupu, platíme za naše asi 360Kč a mizíme ve štole....
09.09.2016 |
Vstupní stará štola přechází do sluje kamenné soli. Vedla tudy úzkokolejka a určitě jsem již před spaním kluků vyprávěl příběh o vagóncích uvízlých v solných šutrech a jak jim sůl rozežrala kolečka a tak.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Tohle měl být škrabací žentour, kterým otáčeli čtyři koňové.
09.09.2016 |
Dřevěný vozík na sůl
09.09.2016 |
Huntík na vození soli kamenné. Jen mne zaráží, nevím přesně kdy doly byly uzavřeny. Koníci tyto huntíky určitě netahali, parní mašinky si tu nedokáži představit a elektrika byl drahý vynález. Ale možná se mýlím.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Těžební výtah prvního nejzápadnějšího a nepřístupného dolu.
09.09.2016 |
Obdélníkový dóm nejmladšího Rudolfova dolu.
09.09.2016 |
Dva povrchové vstupy propojených gotických kleneb nejhlubšího dolu Mina Terezia.
09.09.2016 |
|
|
|
|
Jezírko nejhlibšího dolu Mina Terezia dle rumunského vkusu.
09.09.2016 |
Dva povrchové vstupy propojených gotických kleneb nejhlubšího dolu Mina Terezia a jejich prokutání s dolem Mina Rudolf.
09.09.2016 |
Drsňáci v solném dole :-)
09.09.2016 |
|
|
|
|
Když jsme zmákli solný důl, tak nezbývá než na spaní dojít dle plánu k solným jezírkům. Se to nezdá, ale od vstupu štoly je to přes kopec celkem převýšení a především bojovka přes zarostlé a neudržované loučky, vinice, sady. Začínal se ujímat pojem "Peprníkova zkratka". Ale užili jsme si krásný západ slunka nad Turdou a vzdáleným hřebenem počátku Traskauského pohoří s Turdskou soutěskou.
09.09.2016 |
Na ofocené mapce z cedule jsme správně. Ty zelené kopule jsou uzávěry šachet a vlevo ta světlá kopule je nový vstup do dolů pro ty co nemohou nebo nechtějí chodit pěšky. Polňačkou označenou ulicí dle ofocené mapky jsme pokračovali dále, kamenovali jsme psi, viděli satelity na roubenkách až nás ulička svedla hodně dolů ku městu ...prostě jsme byli trochu jinde než jsme chtěli být. Na křižovatce, kde debatovala nějaká rodinka jsem se opýtal na další směr. Až když jsem pronesl jméno to ho jezírka "Tarzan", které bylo psáno na té mapce u vstupu do solné štoly, tak ožili a pochopili. Byla už tma kol devátý. Chvíli následovalo vysvětlování doprava, doleva hore, dole, vlevo, doprava, direkt a když se za mnou přihrnula Špulka s dětma, tak kluk mávl rukama ať bágly naházíme do kufru a odveze nás tam. A tak jsme jeli. Jóóó, to je rumunsko.
09.09.2016 |
Ráno u solného jezírka. Přesněji u jezírka TARZAN.
10.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Kubík - ráno se šel vykoupat jen Peprník. Vona ta voda je o dost slanejší než v móři a o osprchování nemůže být řeč.
10.09.2016 |
Foto Šneček - táta se ráchá v solném jezírku Tarzan.
10.09.2016 |
Kubíkovo selfíčko
10.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - Kubík bojuje s tátovo foťákem
10.09.2016 |
Foto Šneček - balení se ráno u jezírka Tarzan.
10.09.2016 |
Foto Šneček - Kuba a přicházejíce ovce.
10.09.2016 |
|
|
|
|
Není radno se s pasteveckýma psiskama chtít kamarádit, když hlídaj houf ovcí.
10.09.2016 |
Foto z vlaku - v kukuřici maskovaní armádní vrtulíci.
10.09.2016 |
V Teiusu máme asi hoďku čas na další osobák do Devy. A před nádražím snad realizují nějaké venkovní muzeum. Náklaďák na kolejích vidím poprvé.
10.09.2016 |
|
|
|
|
Foto Šneček - obdivujeme skvosty na kolejích.
10.09.2016 |
Před magazínem v Teiusu
10.09.2016 |
Tak to má být přednádražní PARK ŽELEZNICE. Ale jo, proč ne?
10.09.2016 |
|
|
|
|
S další vystavenou mašinkou v Teiusu a dalším fópá.. máma si šla odskočit za křoví a Kubík po chvíli volal "mámo co tam děláš, ty tam kakáš?". Z křoví se ozvalo "Jo. Nekřič, ještě, že nám tu nikdo nerozumí". Ale od nádraží se hnal kluk "vy jste češi, nevíte...." . No, zasmáli jsme se na tím. Kluci s holčinou jeli na Rimetskou soutěsku, ale nám právě přijížděl vlak, tak jsem v rychlosti vyřkl snad vše co jsem o soutěsce věděl. Bylo škoda, že jsme více nepokecali.
10.09.2016 |
Z dálky viditelný a osamocený kopec u Devy. To je jak na slovači kopec, hřebínek Šíp. Málo kdo tam byl, ale všici jej znají z vlaku. Tak začíná i mým snem se sem jednou kouknout.
10.09.2016 |
Na nádraží v Děvě konečně maj klasický miči s hořčicí a párátky.
10.09.2016 |
|
|
|
|
Původní plán v Děvě byl zkusit vyjet lanovkou hore na hrad. Díky zpoždění vlaku, ale na to nezbýval čas. Je ještě potřeba najít otevřený obchod a dokoupit pitivo a poživatiny, páč v Praze máme mít dojez až v poledne a počítat se musí i s možným ujetím spojů v Pešti, kde koupíme kuloví.
10.09.2016 |
Hlídač baťohů v Deve na nádraží.
10.09.2016 |
V Děvě čekajíce v jednu ráno na vlak do Pešti.
10.09.2016 |
|
||
|
Dopoledne čekáme v Šervůdu na vlak du Budějc. Skoro jsem nepostřehl změnu, že už jsme v Čechách.
11.09.2016 |
| photos&webdesign by Peprník© |