Rumunsko Semenic
 
  10.10.2014 - 19.10.2014  
  vandr přes pohoří Semenic od severu na jih; lízli jsme sever pohoří Almaj s českou vískou Šumice; plus návštěva teplých pramenů Sapte Izvor v Baile Herculane  
  ve složení: Čert, Peprník, Ruprecht  
  odkaz na fotky od Čerta  
 
 
 
 
 
A safra. Curtiči rozkopaný. Arad rozkopanej. Tak fajný nostalgický nádražíčka to byla!!!
11.10.2014
Na Aradském nádraží se vesele buduje. Překvapilo mne, že i hlavní vestibul, který vypadal poměrně dobře je překopávaný a povedou z něho eskalátory na pěší přechod na peróny.
11.10.2014
Jen nádražní bufík je naštěstí stejný :-))))
11.10.2014
Ráno na loučkách nad Caransebešem. V pozadí kopeček s průsekem, snad počátek naší hřebenové cesty přes munţi Semenic.
12.10.2014
Brána s písmeny CCPP snad důstojnické ubikace. Ono jak jsme ráno zjistili dle opuštěných strážních budek a ostnatého plotu jsme spali vedle něčeho bývalýho vojenskýho.
12.10.2014
Zpět na křižovatce hlavnější silnice v magazínonálevně. Vypadá, že budou volby prezidenta.
12.10.2014
Veřejný pramen ve vísce ...tedy předměstí Caransebeše.
12.10.2014
Nakonec jsme to vzali od vísky údolím a rumunsko nepřestává překvapovat. Jezírko s mostkem, vzadu se to jeví jako nějaký altánek.
12.10.2014
Hlava nebere, respektive fantazie pracuje co tu mohlo bejt...
12.10.2014
Vzadu za altánkem snad štola... k čemu to mělo sloužit?!!!
12.10.2014
O kus dál proti proudu potoku betonové artefakty u pramenu.
12.10.2014
A básnická deska u pramenu. Tedy pramínku, hlavní zdroj vody jde pořád z údolí z potoku. Ale snad to nějak souvisí s tím altánkem.
12.10.2014
A safra.... ovce zaklesnutá ve větví stromu a podříznutá. Co si o tom myslet?
12.10.2014
Odpočinek pod dubem...
12.10.2014
Kudlančátko
12.10.2014
Po menším kufrování zpět na hlavním hřebeni.
12.10.2014
Sedlo s poloopuštěnými domky pod vrchem Cosecna.
12.10.2014
Opuštěný domek ve svahu vrchu Cosecna.
12.10.2014
Bedla je tu s námi....
12.10.2014
Dál na jih po planinách vrchu Cosecna.
12.10.2014
Ovečky
12.10.2014
Ohlédnutí za vrchem Cosecna. A nás čeká stoupáníčko na vrch Mare.
12.10.2014
Za vrchem Mare, kde nás čekají psiska hlídající osiřelé domky.
12.10.2014
Ráno v lese z dosahu psisek.
13.10.2014
A zase stoupání hore. Dál a dál po hřebeni na jih.
13.10.2014
Dál a dál po hřebeni na jih.
13.10.2014
Dál a dál po hřebeni na jih. V pozadí na horizontu náš hřeben stáčející se doleva na východ a posléze zase na jih.
13.10.2014
Plašíme stádo ovcí...
13.10.2014
Stoletý děda nám ukázal pramen s vodou...
13.10.2014
Medvědoidní kapradiny a houštiny.
13.10.2014
Bača s jehnětem a ovečkou.
13.10.2014
Jak se turistická značka znenadání zjevila tak i zase zmizela.
13.10.2014
Ve stoupání nad německou vískou Lindenfeld.
13.10.2014
Břízové zátiší
13.10.2014
Na kótě 1122m a stíny se dlouží.
13.10.2014
Se západem slunka v sedle na kótě 928.8m, kde je i pramen. Co si víc přát?
13.10.2014
Večerní vaření...
13.10.2014
Ranní výhledy ze spacáku
14.10.2014
Ranní výhledy ze spacáku. Zlatej Čert už rozdělal oheň a vzadu mezi stromy jde vodu.
14.10.2014
Snídaně
14.10.2014
Travnaté planiny na vrchu Tula Goleşului.
14.10.2014
Výhledy na vysílače na kopci Gonei 1444.2m
14.10.2014
Travnaté planiny vrchu Tula Goleşului.
14.10.2014
Dýmková pauza
14.10.2014
Kluci se jdou podívat ke kříži nad německou vískou Gărâna.
14.10.2014
Obklíčeni psiskama
14.10.2014
Další překvapení, přes sedlo vede náhon s celkem velkým průtokem.
14.10.2014
Jdu se ještě kouknout na druhou stranu a skutečně náhon přichází z druhé strany úbočí. Posléze jsme zjistili, že náhon pokračuje ještě pár kilometrů ve vrstevnici a pak potrubím spadá dolů až do elektrárny.
14.10.2014
Tý jo, vydlážděná cesta hore. To muselo dát práce. Výše byly kostky překryté asfaltem. Asi to nahoře, ten nějakej areál s vysílačem, sjezdovkou, hotelem, to asi muselo být za komunistů vyhlášené středisko pro zájezdy ROH.
14.10.2014
Výhledy na nekonečné lesy
14.10.2014
Výhledy na vysílače na kopci Gonei 1444.2m
14.10.2014
Osvěžení u cesty
14.10.2014
Jsem ve slovníčku to Sursa nenašel, tak se snad neotrávíme či nepotentujem. Nakonec jsem to našel až doma "sursa apa" = "zdroj vody". Kdo by to čekal!
14.10.2014
Hore na nejvyšší vrchol
14.10.2014
Hore na nejvyšší vrchol
14.10.2014
Další překvapení ve formě zrezivělých větrníků. Výhledy na profláknutý zimní areál.
14.10.2014
Nejvyšší vrchol pohoří Semenic - vf. Semenicului 1444.6m
14.10.2014
Skalky na vrcholu Semeniculuje
14.10.2014
Čert na skalkách
14.10.2014
Společná fotka na nej vrcholu vf.Semenicului 1444.6m
14.10.2014
Krásné zrezivělé vrtuláci. Za pár let to bude i u nás.
14.10.2014
Blížíme se k dvoum vrtulákům...
14.10.2014
Rozvodna u vrtuláku
14.10.2014
Zrezivělý vrtulák
14.10.2014
Zátiší s vrtulákem
14.10.2014
Zrezivělý vrtulák s Ruprechtem
14.10.2014
Zrezivělý vrtulák s Ruprechtem
14.10.2014
Zrezivělý vrtulák
14.10.2014
A ještě jednou vrtuláci s nej vf. Semenicului
14.10.2014
Za soumraku po hřebínku s bažinatými pastičkami zapadanými listím.
14.10.2014
Bukové zátiší
14.10.2014
Ráno u Vydřího paloučku (ráno jsem zde v potoku viděl vydru). Večer jsme trochu kufrovali. Repsektive odbočka lesní cesty co byla na mapě nebyla a bylo těžko odhadnout kolik jsme toho po vlnícím se hřbítku ušli. Hlavně nespadnout na blbou stranu hřebene. Nakonec se ukázalo, že jsme šli i bez té odbočky víceméně dobře.
15.10.2014
Míříme ke správnému paloučku, kde jsme chtěli původně spát.
15.10.2014
U správného paloučku. Ale je podmáčený snad všude, takže díky za ten Vydří palouček.
15.10.2014
Krásné bukové lesy
15.10.2014
Krásné bukové lesy. Hřebenová cesta vypadá pohodově.
15.10.2014
Na vrchu "granátovníku".
15.10.2014
Nazval bych to "jména hloupejch po všech sloupech". Ale tady to už po letech vypadá skoro jako historické umělecké dílo z roku 1957. No, aspoň víme, že nejsme první kdo tu bloudí.
15.10.2014
A ještě starší nápis z roku 1886
15.10.2014
Hřebenová cesta již dávno vzala za své. Východní svah je celý porostlý neprostupným bukovým náletem a jsme rádi, že se tak nějak držíme hřebene. Prostě pořád na jih.
15.10.2014
Ono nakonec za své vzal i průchozí les. V sedle jsme dali sváču a po provokativní hlášce "co může bejt horší než se prodírat chřáčím z kopce" je "prodírat se chřáčím do kopce". A Ruprecht dodal "a za deště" a ono začalo chcát. Nakonec jsme se kdesi vypaprčili na nové dřevařské cestě, která klesá do údolí a došlo k přehodnocení situace. Déšt, noc na krku, prodírání se dále houštinama, nejistota v udržení se na hřebeni, rezervní dny už nemáme versus nekonečný pochod údolní cestou, ale s jistotou, že nějakou chajdu, kde se dá spát v suchu potkáme nebo dorazíme po necelých dvaceti kilemetrech až do vesnice a dojdeme v podstatě na stejné místo jako po hřebeni.
15.10.2014
Dolů do údolí po dřevařské cestě. A chčije a chčije.
15.10.2014
Dolů do údolí po dřevařské cestě.
15.10.2014
Už je pohoda. Nakonec jsme potkali osamělou hájovnu, která je sice zamčená, ale má suché zápraží, je zde voda a i polozakryté ohniště.
15.10.2014
Ráno na zápraží hájovny.
16.10.2014
Naše hájovna, fajná očista v zakalené říčce a vypadá, že i počasí se zberchává k lepšímu.
16.10.2014
Naše hájovna
16.10.2014
Nutno zdokumentovat rumpál, abych věděl jak ho doma vyrobit.
16.10.2014
O kus dál další domky, kde by se dalo spát.
16.10.2014
Koníci ...blížíme se do vesnice.
16.10.2014
Před prvním magazínem ve vísce Pârvova. Prý tu má žít i jedna česká rodina.
16.10.2014
Cestou přes vísku Pârvova.
16.10.2014
Obecní palírna ve vísce Pârvova.
16.10.2014
Pomník z první světové ve vísce Pârvova.
16.10.2014
Tak nakonec jsme potkali i sympatickou paní Marii Dragosel se synem z té české rodinky. Prý se před deseti roky přestěhovali ze Šumice kvůli práci.
16.10.2014
Opuštíme vísku Pârvova a defakto i pohoří Semenic a před námi se zvedá předhůří pohoří Almaj a tam někde je dnešní náš cíl česká vesnice Šumice. Cirka deset kiláků vzdušnou čarou.
16.10.2014
Klouzavé blátíčko začíná...
16.10.2014
Ohlédnutí se za pohořím Semenic odkud jsme přišli.
16.10.2014
Ohlédnutí se za pohořím Semenic.
16.10.2014
Travnaté planiny na předhůří Almaje.
16.10.2014
Cestou na Šumici
16.10.2014
Křížek před Šumicí
16.10.2014
Křížek před Šumicí
16.10.2014
Už vidíme domky Šumice
16.10.2014
Tak jsme tady, v Šumici.
16.10.2014
Ráno vstáváme na seně. Děda, který nás odchytil hnedka zkraje vísky byl sice morous, ale i tak mu díky za pívo a fajné nocležení ve stodole.
17.10.2014
Ráno se loučíme a budeme pokračovat dál. Kluci vymysleli, že se chtěj kouknout na klášter v nedaleké vísce Putna. No, ona je sice nedaleko, ale za to hluboko a pak to vše zpět nastoupat.
17.10.2014
Křížek za Šumicí
17.10.2014
Sice do Putny dle mapy nejdeme nejkratší cestou, ale v tej mlze je lépe se držet značky a hlavně elektrického vedení.
17.10.2014
Dolů a dolů. Scházíme do vísky Putna a pak po tom levým hřebínku opět nahoru a nahoru.
17.10.2014
Kočička, teda pisica.
17.10.2014
Kláštěřík v Putně. Je sice takový nehistorický, ale aspoň jsem zapálil svíčičky za Viî a Mortiî. A když jsem načučoval do okýnka, tak mne pozdravil sám pop.
17.10.2014
Zpět přes vísku Putna
17.10.2014
Veřejný mlýnek ve vísce Putna.
17.10.2014
Náhon na vodní kolo
17.10.2014
Kukuřičná mouka na mamaligu se mele.
17.10.2014
Veřejný mlýnek ve vísce Putna naživo.
17.10.2014
Už od Putny stoupáme hore a pro jistotu opět začalo pršet.
17.10.2014
Z lesa jsme se vyškrábali na planiny, kde se k dešti přidal ještě větřík a mlha.
17.10.2014
Osiřelá salaš na hřebeni.
17.10.2014
Dvě mlžné postavy stoupají hore...
17.10.2014
Už jsme skoro nahoře. Jsem se toho skřítka až lekl.
17.10.2014
Začarované bukové větve.
17.10.2014
Žlutou tmou kol vrcholu Belkovecul.
17.10.2014
Po zoufalé navigaci v mlze a nesedících cest na mapu se začala roztrhávat aspoň mlha, takže víme, že jdeme správně. Hlavně, že jsme nespadli na blbou stranu jinak by jsme taky mohli po tejdnu dojít k Dunaji.
17.10.2014
Chčije a chčije. Voda udělala z jílovitých cest hotovou klouzačku.
17.10.2014
Nekonečné travnaté pláně kopce Belkovec.
17.10.2014
Déšť, nekonečný pochod, tedy spíše klouzačka a víska Iablaniţa pořád v nedohlednu.
17.10.2014
Konečně nad vískou Iablaniţou a tam v dálce v údolí jede právě i vlak. Kdyby nechcalo tak by bylo fajn si udělat ještě jeden večer v horách. Ale všichni jsme promočení a promrzlí, někde dole je hospoda a v deset večer nám jede i vlak do Herkulánů a naložit se do té horké vody ......áááách.
17.10.2014
Kdo by se toho nadál? Potkat černocha v rumunské vísce Iablaniţa.
17.10.2014
Tak jsme se tak mrcasili, že nám poslední vlak do Herkulánů večer ujel skoro před nosem. Vlastně kdyby jsme měli nové mapy, tak by jsme věděli, že k vlaku přes silniční obchvat je to o kilák dále. Tak jsme přečkali bouřkovou noc v nádražní čekárně a ráno na Iablaniţkým nádraží čekáme na vlak do Herkulánů.
18.10.2014
Přijíždí nám personál do Herkulánů.
18.10.2014
Rácháníčko se v jednom z bazénku horkých Sedmi pramenů. A chlazení se v říčce Cerna.
18.10.2014
Ruprecht v bazénku
18.10.2014
Herkules
18.10.2014
Ahoj Bílý křížu.
18.10.2014
Bílý kříž - Crucea Alba. A tam vede stezka, kterou jsme kdysi scházeli dolů za tmy.
18.10.2014
Frčíme rychlíkem zpět do Timisoáry a z okýnka se loučíme s kopečky, po kterých jsem v předešlém týdnu ťapali.
18.10.2014
 
     
     
photos&webdesign by Peprník©