XXVI. Čilkut v Javořích horách
 
  23.02.2018 - 25.02.2018  
   
  ...  
  Zvadlo  
  Knihovna na cestách sepsaná Keckou  
  ve složení: královna Pavlínka, Kecal, Andy, Sranda, Váňa, Erik čili Azuro, Éťa se psem Ediem, Ruprecht se psem Lumpem, Peprník  
 
 
 
 
 
Už komplet v konečné stanici Meziměstí. Vlastně ne, má prý posledním vlakem dorazit Sranda a zítra se snad přidá Andy.
23.02.2018
Na hřbitově s kostelíkem ve vísce Vižňov. Měsíček dorůstá a brzo bude ouplněk a bude zima. Dle zpráv prej i přes mínus dvacet.
23.02.2018
Za Pomeznicí u lesejka jsme potkali seník. Rozřešeník, kde spát, bylo jasné a teď už ohníme. A i Sranda dorazil.
23.02.2018
Kecal předčítá Čilkutskou zvěst na téma "Knihovna na cestách". Ju, však jsme si každý měli vzít oblíbenou knihu, kterou pak darujeme.
23.02.2018
Ráno u seníku. K ránu, co jsem spal u korejtka, cosi na spacák začalo bubnovat, hlavně ať neprší. Nějak jsem opomenul, že jsem si vzal spacák do mínis třiceti a spím v trenclích. Nepršelo, padala sněhová krupička a už to tu je bělější.
24.02.2018
Lump hlídač. Jelikož čilkut bejvá prohibiční a doma se od vánoc v ledničce válel zbytek těsta na perníčky, tak mne nenapadla jinčí pitomost. S realizací pomohla Špulka, patří jí za to dík. Jo, a hlavně patří dík za "Peprníkovic koule", varianta se zázvorem měla úspěch.
24.02.2018
Jojo, takovej čaj bez jindřichohradeckýho rumu, to není ono. Ale především jsme dostali inštrukce, papírky, ulitky šnečků se zprávami a především co a jak. Mno, je v těch informacích kapku chaos, ale vono se to časem utříbí.
24.02.2018
Jejda, jsem šel k triangulační trubce uložit svého šnečka a on už tu jeden je. Hurááá, můj první nalezený šneček ...a co v něm je? Papírek se zprávou! Ale tu vůbec nesmím prozradit! A ani nevím od koho ta značka na ulitě je. Měli jsme si značku na ulity nakreslit ze začátku při dostání ulit od Kecku. Později jsem se dozvěděl, že černý čtvereček s červenou ťubkou je od Andyho.
24.02.2018
Teplota klesla, vítr nabral na rychlosti a stoupáme hore na hřeben.
24.02.2018
Když se čovek zastaví, tak je hned podazřelý, že někam ukrývá šnečka.
24.02.2018
A sněhu přibývá....
24.02.2018
Ruprecht před Ruprechtickým Špičákem.
24.02.2018
Na cestě...
24.02.2018
Hore do sedla. A poprali se nám psi.
24.02.2018
V sedle na hranicích.
24.02.2018
Váňa se šnečkem a prej to mám říct Kecalovi, který je někde vepředu, uf.
24.02.2018
Kecale stůůůůůj, máš tam šnečka.
24.02.2018
Stoupání graduje...
24.02.2018
Hore na Ruprechtický Špičák.
24.02.2018
Stoupání je čím dál příkřejší a povrch klouzavější.
24.02.2018
Skoro hore a ke klouzání se přidal vítr, že jsem si oblekl i bundu.
24.02.2018
Po hranicích na Ruprechtický Špičák.
24.02.2018
Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku.
24.02.2018
Na rozhledně. Je tu slušnej fičák ženoucí vločky horizontálně. Vzpomněl jsem si i na kapuci ukrytou v límci bundy.
24.02.2018
Ze Špičáku se kloužeme dolů.
24.02.2018
Cestou po hranicích přes Široký vrch.
24.02.2018
Křížek na hranicích.
24.02.2018
Slezli jsme hodně dolů, kde to tak nefučí.
24.02.2018
Tak už přišel ten správný čas....
24.02.2018
Tak už přišel ten správný čas a Kecal kontroluje kolik indicií jsme našli ve šnečcích. A moje hřebíkojehlo virgule ukazuje na budoucí čilkutskou královnu.
24.02.2018
Správný čas přišel i na Srandu. Avšak nejvíce indicií měl Ruprecht a tudíž se stal Knihovníkem.
24.02.2018
Korunovace čilkutské královny. Korunu jsme spíchli ze šnečků, jako žezlo posloužila zmrzlá okurka a jako jablko posloužilo jabko.
24.02.2018
Nová čilkutská královna.
24.02.2018
Ráno u ohně a vlevo v haluzích peprníkovo trmeliště.
25.02.2018
Domů ze zastávky Hynčice.
25.02.2018
Javoří hory. Moc rád se sem ještě vrátím.
25.02.2018
 
     
     
photos&webdesign by Peprník©