Itálie Dolomity
 
  17.05.2017 - 22.05.2017  
  aneb cesta na místa Velké války na rakousko-italské frontě  
  fotky od Zbyndizabalené fotky od Vlkazabalené fotky od Petyhozabalené fotky od Hanze  
  ve složení: Zbynďa, Guláš, Vlk, Piňďa; Cukr, Pety, Kosma, Bedla, Máslo, Míra; Mravenec, Hanz, Peprník, Šneček  
 
 
 
 
 
Osádka - Mravenec, Hanz, Šneček, Peprník. Frčíme po dálnici směrem na Salzburg.
17.05.2017
Hitlerovic Orlí hnízdo. Ale asi se mu tu nelíbilo, páč tu snad byl jen dvakrát.
17.05.2017
Ráno na kempíku "La Percil"
18.05.2017
Kempík "La Percil". Díky za něj. V sezóně tu je nejspíš narváno.
18.05.2017
Frčíme kol.... mrzí mne, že se tu vezu jak ovce.
18.05.2017
Sjíždíme dole. Ty serpentýni musej dáva kolům záhul. Sic ti šroubové jsou ze sakra pevnostní oceli, ale přeci.
18.05.2017
Na kafíčku u vyhlídky nad Gardou.
18.05.2017
Vyhlídka na jezero Garda. Pak jsme opět někam popojeli ...serpentýnama o kus hore na parkoviště. Kde se lidičkové měli přetransformovat ....nevím, čundráci, trampové, vandráci ...na feraťáky prej ještě ne.
18.05.2017
Pomníček z druhé války v jednej uličce ve vísce Nago.
18.05.2017
Kostelík Sant Vigilio v Nago.
18.05.2017
Uličkama v Nago někam....
18.05.2017
Na křižovatce ve vinicích před Doss Alto.
18.05.2017
Zřícenina hrádku Penede ...ty místní názvy jsem hledal až posléze na www.mapy.cz
18.05.2017
Vyhlídka z nekonečnýho traverzu hore. Vedro jak v prdeli a můj tříčtvrtěroční vandrovní absťák je znát. Samozřejmě díky nevandrování jsem přibral a vyhazovací koleno protestovalo o to víc. Jenže všici jsou někde vepředu i se Šnečkem, tak bolest nebolest musím ťapat hore byť pomalu. Sic tu jsou krásné výhledy, ale to vedro...
18.05.2017
Před prvním snad předsunutým stanovištěm se pro mne vracel Mravenec ...a jestli prej žiju. A že jo. Kdyby mi neutekli, tak bych to vzdal dřív, ale to bych litoval a neviděl aspoň toto předsunuté stanoviště. Šneček prej šlape v první skupince, jsem na něho pyšnej, tak Mravenec dostal befelem ať na něj dá pozor a domluvili jsme se, že já to vezmu zkratkou, abych je nezdržoval a pak si zavoláme.
18.05.2017
Štolka, snad ubikace, sklad.
18.05.2017
Štolka, snad ubikace, sklad.
18.05.2017
A další ďura....
18.05.2017
Zbytky zdí a vytesaný výklenek ve skále.
18.05.2017
Zbytky teras...
18.05.2017
Stále funkční cisterna na dešťovou vodu
18.05.2017
Po schodech ve spáře a vpravo štola ke střílnám.
18.05.2017
Ve štole ke střílnám...
18.05.2017
Střílny vykutané ve skále
18.05.2017
Prvotní výhled ze střílny na jezero Garda
18.05.2017
Výhled ze střílny na jezero Garda
18.05.2017
Ďura druhé střílny
18.05.2017
No, nechtěl bych to dobejvat. Z údolí se ozejvá hlas lidiček .....je jen chvíle je najít a zaměřit.
18.05.2017
...pěšinou po hřebínku a další štolka
18.05.2017
...a štola samozřejmě končí střílnou.
18.05.2017
Po hřbítku kopce Dos Alto. S Mravencem jsem se domluvil, že tu někde sestoupím dolů a vrátím se po značce. Sestup byl pro koleno horší jak výstup. Pod skalkou odbočovala nějaká značka, která poté zmizela. Pak se střídalo suťovisko, křoví, suťovisko, křoví, někdy obojí a v tom neřízená Peprníkovic maličkost.
18.05.2017
Frčíme zpět na kemp "La Porcil" a u Cukrovic dodávky něco klepalo. Cestou se zjišťovalo co se dalo, ale kola držela, vejfuk za sebou netáhli. Padla i myšlenka, že by si měli vypnout rádio s "tuc tuc". Nakonec to fakt bylo kolo. Teď už Cukr pózuje s klíčem na dotahování matic.
18.05.2017
Zlaté to rybičky plavající v bazénku kempoviště "La Porcil". I Šneček se přišel podívat a "kde, že ty zlytý rybičky plavou?"
18.05.2017
Pohoda na kempíku La Porcil
18.05.2017
Ráno, a rozloučení se s kempíkem La Porcil.
19.05.2017
...nějaký kostelík hore. Těch kostelíků, hrádků je zde fakt přehršle.
19.05.2017
S Papagájem míříme k městečku Argo
19.05.2017
Pod zříceninou Castele di Arco k památníku českých legionářů.
19.05.2017
Uličkou "Via dei Legionari Cecoslovacchi", kde je i kostelík ze 7. století.
19.05.2017
Zvonička kostelíku "Chiesa di Sant Apollinare".
19.05.2017
Fresky na kostelíku...
19.05.2017
Interiér kostelíku přes mříže
19.05.2017
Tak na to jsem už starej ....ale maj můj obdiv.
19.05.2017
Před vrátky olivovníkového hájku, kde byli oběšením popraveni čeští legionáři z Velké války.
19.05.2017
Před památníkem českých legionářů v Argo.
19.05.2017
Na těchto olivách byli popraveni českoslovenští legionáři zajatí rakousko-uherskými vojáky na Doss Altu, protože bojovali po boku italského vojska za svobodu vlasti 22.IX.1918 - Antonín Ježek, Karel Nováček, Jiří Schlegl, Václav Svoboda. Čest jejich památce.
19.05.2017
Poté jsme popojeli do městečka Rovereto a v uličkách hledali místo na zaparkování. Při čekání, zevlování na ostatní u obchůdku se zmrzlinou toho využil zmrzlinář. Dostali jsme mapku města a my jsme "museli" jít na tu zmrzlinu. Ale proč ne, italská zmrzlina je prej vyhlášená. Sic to bylo necelý dvě joura, ale tu kopicu zmrzliny jsem nečekal a pak ten vedle jestli není můj syn? A Šneček pak měl zmrzku zadara. Kluci co kupovali zmrzku po nás prej byli dotázáni co prej dělám za sport? A prej gaučing. Tak děkuju :-) Teď už jsme našli parkoviště na říčkou Torrente Leno a míříme do muzea v hradu Rovereto.
19.05.2017
Proplétáme se uličkama k hradu s muzeem Velké války.
19.05.2017
Kol děla ku hradu ...a začíná pršet.
19.05.2017
Kol děla...
19.05.2017
Prostřelené železniční kolo ....si tu sílu čovek, třeba vůči blbýmu zatloukání hřebíku, nedokáže představit.
19.05.2017
Zimní mundúry...
19.05.2017
Mapa Evropy z Velké války
19.05.2017
Dělo
19.05.2017
Šneček dilemující u torpéda
19.05.2017
Dvojplošník. Jsme se tu tak nějak proplétali s nějakou italskou školní exkurzí. By, mne zajímalo co jim tam učitelnice, průvodkyně vtloukaj do hlavy. A především co si z toho odnese ta černošská omladina.
19.05.2017
Artefakty hradu se míchaj s expozicí Velké války.
19.05.2017
Rovereto za deště. Díky vandrům si reálně představím pocity vojáků, kteří v těch kopcích museli bejt. Jen je rozdíl, že já na ty vandry jezdím dobrovolně a oni tam byli befelem.
19.05.2017
Roztržená lafeta. Tu sílu si ani nepředstavovat. A radši si nepředstavovat kolik u toho zařvalo vojáků.
19.05.2017
Replika zvonu na Campana dei Caduti. Tam se už dneska asi nekouknem. Ale originál má být odlit z vystřílených nábojnic.
19.05.2017
"Peprníku, tam na tom videu je něco vo Budějicích"... musel jsem to zkouknout několikrát než se mi to podařilo nafotit co vojáci vracející se z fronty psali po vagónech "Do Prahy přes Linz", "Budějovice -...", "Velvary"
19.05.2017
..."Budějovice, Benešov, Praha"
19.05.2017
A ono tu je ještě jedna expozice s dělama. Jen jsme museli obejít hradby.
19.05.2017
Expozice s dělama...
19.05.2017
Ofocená fotka fotky jak vojáci vytahují dělo po skalách hore. Kdybych z knížek neznal i další fotky podobného rázu, tak bych řekl, že je to naaranžovaný. Tady nejspíš vojáci pózují, ale takovéto vytahování všeho materiálu, tam bylo na denním pořádku.
19.05.2017
Dělo ŠKODA 305/10, M° 1911
19.05.2017
Zmatek před společnou fotkou u děla.
19.05.2017
Šneček u děla z plzeňské to Škodovky
19.05.2017
Ve městečku Cavalese. V tomto horském městečku za Rakouska-Uherska v letech před Velkou válkou sloužil Alův praděd. Chvíli jsme se tu mrcasili, ale dohledat něco jako kasárna je nereálný.
19.05.2017
Ale zajít na pravou italskou pizzu většina odsouhlasila. Pro nás je to tu trojnásobně dražší, ale osobně to beru, že jsme na dovče a na přepočet kurzu patří nehledět. Šneček pak stejně prohlásil, že máma doma dělá lepší pizzu...
19.05.2017
Sic se mi nějak nepodařilo pořídit ostré snímky, ale .....Kosma drží dopředu vyrobenou památeční destičku a Hanz na ni matlá SuperHyperMamutLepidlo.
19.05.2017
Kosma přitlačuje pamětní destičku na hřbitovní zídku...
19.05.2017
...a od fotoaparátů se blejská jak u Verdu... u Cavalese.
19.05.2017
Pamětní destička
19.05.2017
Od destičky kol hřbitovní zdi po ulici "Via 9 Novembre".
19.05.2017
Hřbítky ALP na zastávce. Jako stativ pro panorámato bylo použito auto. Kde jsme na mapě nemám šajnu.
19.05.2017
Fotbalové hřiště cestou snad s fejk kamerou se nezdálo, popojelo se dál na vytipované stanoviště u nějakého statku, konírny. Pár lidí vyrazilo po cestě dále a našlo toto ...si snad ani nezasloužíme. Dorazili jsme kol půlnoci, teplota šla určitě k nule a Šneček se hnedka zavrtal do spacáku.
19.05.2017
Ráno pod převisem. Jen bylo podezřelé jak rychle lidi vstávaj a balí se ....že by fakt v noci byla zima?
20.05.2017
Ruiny hrádku Andraz
20.05.2017
Ruiny hrádku Andraz
20.05.2017
Hrádek Andraz
20.05.2017
Frčí se dál. Zastávka v serpentýnách u kaple Falzerego.
20.05.2017
Serpentýnama hore....
20.05.2017
Serpentýnama hore přes lavinové tunely a tunely ve skále v obloucích.
20.05.2017
Zaparkovalo se v sedle Falza a teď se prej jde do těch ferat. Osobně vůbec netuším do čeho lezeme. Šneček nemá problém, že si uděláme samostatný okruh, tak teď čučíme a koukáme jak lidičkové stoupaj hore.
20.05.2017
Koukáme jak lidičkové stoupaj hore.
20.05.2017
Mravenečci v suťovisku...
20.05.2017
Mravenečci v suťovisku...
20.05.2017
Mravenečci v suťovisku...
20.05.2017
Mravenečci v suťovisku...
20.05.2017
Pety...
20.05.2017
Se ten svah nezdá...
20.05.2017
Piňďa a ...snad Cukr.
20.05.2017
Jo, je to Cukr s Piňďou. Pak lidičkové zmizeli za ostrožnou a my jsme se "museli" aktivovat a vyrazit.
20.05.2017
Se Šnečkem lýýýýně stoupáme po sjezdovce hore a koukáme na protější hřeben.
20.05.2017
..."táááááto, tam jsou nějaký zvířáááátka a koukaj na nás" ......"jééé, sviště jsem dlouho neviděl" ....."dej bacha, útočej ve skupinkách a žerou touristi" ...."ty si ze mne zase děláš prdel" ......"táátóó bacha, tamhle jich je aspoň deset".
20.05.2017
A jak jsme se mrcasili po sjezdovce, tak jsme uviděli hore ve skále díru. Že by to byla ta štola, po kterej se maj ostatní vrátit? Se Šnečkem jsme se na sebe koukli ....jdem jim naproti? ...jo! A tak jsme vydupali dalších hafo výškových metrů po sjezdovce a napojili se na nějakou stezku po vojenských pomníčcích z Velké války.
20.05.2017
Vykutané palposty a Šneček mířící fiktivní flintou.
20.05.2017
...po palpostovém chodníčku se zbytky zdiva
20.05.2017
Ruiny ubikací na palpostech
20.05.2017
Ruiny ubikací na palpostech
20.05.2017
Šneček mi zdrhl do štoly a já se pak propad do ďury ve sněhu.
20.05.2017
Joj, na skále je infocedula s fotkou z těchto míst. Tvl, tu má samotný čovek co dělat, aby nežuchl dole, natož pak se tu mrcasit s raněným v nosítkách.
20.05.2017
V chodbách prokutaných pro spojení palpostů.
20.05.2017
Další skalní spára, sněhový splaz a cestička ve skále. Krom toho je tu ustřižené feratové lano s novým klubem připraveným pro inštalaci. Estli tudy ostatní maj přijít tak potěš.
20.05.2017
Se Šnečkem se po rekonstruovaném traverzu vracíme dole. V tom volá Mravenec, že to vzdali a vracejí se po stejné trase zpět. Tak aspoň tak.
20.05.2017
Památník Velké války v sedle Falza.
20.05.2017
Památník Velké války v sedle Falza.
20.05.2017
Samostatná destička 18. októbra 1915...
20.05.2017
Šneček na sněhovém skútru. Hospoda je tu v sedle zavřená a mrlounění přechází v déšť. Ale už vidíme první lidičky-mravenečky, scházející dolů z hory. Tak snad jsou všeci v pořádku. První dokvačil Hanz.
20.05.2017
Kaplička v sedle Falza. V pozadí hora Sass de Stria, kde lze také vysledovat pásmo střílen a tudíž i propojnou štolu.
20.05.2017
Hanz přiznal, že má problém s alkoholem - zásoby alkoholu dochází. No, ono s ním má problém více lidí a vedoucí zájezdu s tím víceméně počítali a do programu zařadili nákup ve světoznámém lyžařském středisku Cortina de Ampezzo. Za deště před nějakým obchoďákem po nákupu zavládla pohoda. Jen sekuriťáci z obchodu z nás byli celkem nervózní.
20.05.2017
Tradiční přejíždění. Jeli jsme jako poslední, ale v lese nedaleko silnice jsme zahlídli nějakou ruinu. S autem se vracíme a jsme na průzkumu. Jedná se o dva pevnostní objekty, tento dole a jeden v lese výše. Ale jsou propojeny podzemní chodbou. Vypadá to, že se jedná o opevněný špitál. Později na mapách jsem dohledal, že se to jmenuje Forte Landro. A je tu i márnice. Plac vybíráme jako jedno z potenciálních míst na spaní.
20.05.2017
Špitál byl dvoupodlažní...
20.05.2017
Samozřejmě opevněn i se střílnama.
20.05.2017
Ostatní mezitím zaparkovali o pár kilometrů dál u vojenského hřbitova z Velké války.
20.05.2017
Na hřbitově z Velké války
20.05.2017
Na hřbitově z Velké války
20.05.2017
Na hřbitově z Velké války. A hele rumunská vlajka. Vasilie Cabulea 5.5.1916, Marczuc Fhobor 25.5.1916.
20.05.2017
REST IN PEACE
20.05.2017
Jsou zde především pohřbeni italové, maďaři, rusové, srbové, rumuni, poláci a belgičané. Němci a rakušáci byli odtud snad všici po válce exhumováni do vlasti.
20.05.2017
Každé to jméno mělo někde rodinu, děti a mohlo by vyprávět svůj příběh od narození až po boje tady.
20.05.2017
Vaření na parkovišti před hřbitovem.
20.05.2017
Šneček po parkovišti dilemuje, chodí sem a tam. A já jsem z dilemováním nad tímto místem chytl nějakou deprézi. Tak jsem si načnul zakoupené italské vínko a nasávám do sebe ducha tohoto místa, toho géniusa locii.
20.05.2017
Velitelství se konečně shodlo na spacím místě mezi horama v kosodřevině. U ohně je již pohoda a Šneček spokojeně chrupe.
20.05.2017
Ráno mezi kosodřevinou. A za Kosmou hřeben s Monte Cristallo.
21.05.2017
Kosma vstávání urychluje máchnutím rukou do pléna se slovy "je potřeba uklidit tenhle hegeš". Probudil se i Šneček a ten si to vyložil po svém a prej "já se nejmenuju Hegeš, já su Šneček" :-)))
21.05.2017
Postupné balení se mezi horama.
21.05.2017
Croda Rossa
21.05.2017
Od šikmého parkoviště míříme do oblasi Lavaredo.
21.05.2017
...třeba využít poslední veřejné hajzlíci...
21.05.2017
Sedlo a protější hora Monte Campedelle
21.05.2017
Refugio Auronzo. Vzadu je fakt otevřená útulna pro nouzové přespání.
21.05.2017
Od refugio Auronzo se kocháme jihovýchodními výhledy.
21.05.2017
Po Wanderweg 101-Dolomiten
21.05.2017
Pomníčky vojáků u kaple.
21.05.2017
U kaple...
21.05.2017
U kaple...
21.05.2017
U kaple. Nad námi skály Cima Ovest, Cima Grande a Piccola.
21.05.2017
Cestou ku chatě Lavaredo Hütte.
21.05.2017
U Lavaredo Hütte
21.05.2017
Dneska je pomalejší Šneček
21.05.2017
V sedle nad chatou Lavaredo
21.05.2017
V sedle nad chatou Lavaredo
21.05.2017
Sedlo nad chatou Lavaredo a skála Cima Picolla.
21.05.2017
Z pěšiny ve firnovém svahu mám respekt a slíbil jsem, že Šnečka ve zdraví dovezu domů. Šneček neprotestuje, tak opět čekáme až ostatní mravenečci sestoupí dolů. Jejich cesta poté míří k chatě Rifugio Locatelli alle Tre Cime di Lavaredo. A především na feratu na Torre di Toblin. Jak jsem pochopil ferata vede hore vykutaným tunelem pod cca 45 stupni. Tunel byl samozřejmě vykután za Velké války k dobytí střeleckého palpostu hore.
21.05.2017
Se Šnečkem si uděláme samostaný obšlap někde.....
21.05.2017
Mravenečci jsou již všici...
21.05.2017
Navrhoval jsem, že by sme mohli spát u toho PLESA vzadu. A Šneček prej "že tam spát nebude, že je to daleko". Chvíli jsem nechápal, jak daleko? Než se Šneček ozval "a proč nebudeme spát u těch rybníčků?" Aha, Šneček nezná pojem PLESO a myslel, že chci spát tam na protějším svahu u lesa, teda kosodřeviny :-))))))))
21.05.2017
Severnější pleso Lago di Lavaredo
21.05.2017
Severnější pleso Lago di Lavaredo
21.05.2017
U jižnějšího plesa Lago di Lavaredo
21.05.2017
Cima di Auronzo
21.05.2017
Udělal jsem si obšlap k nedalekému vršolku. Při návratu se obloha protrhala a focení protějších hřbítků jsem neodolal.
21.05.2017
Skalky
21.05.2017
Vracím se ke stanu se Šnečkem
21.05.2017
Nádhera
21.05.2017
...skalky...
21.05.2017
Monte Paterno nad námi. Je zde nádherný ticho, které sem tam přerušuje šutr kutálející se ze skály.
21.05.2017
Šneček se svou ulitou
21.05.2017
Ja čas vaření...
21.05.2017
Dojedli jsme a čučíme na skály, oblohu ...."táto, tamhle něco letí, teda spíš padá". Že by to byl meterologický balón? Žhavím zoom na foťáku a ono to je růžový. No, to asi meterologický balón nebude. Zůmuji dál a tý vole, z nebe padá růžová ovce s nápisem Arkadia. Co do těch vjetnamskejch polívek safra dávaj? Se Šnečkem se tomu snad ještě hoďku tlemíme. No, kolikrát čovek vidí z nebe padat růžovou ovečku, že? Samozřejmě jsme se o to museli podělit s ostatníma a Mravencovi jsem poslal SMS - "právě jsme viděli z nebe padat růžouvou ovci."
21.05.2017
Ráno jsme se přemístili k chatě Lavaredo než tu budou proudit davy touristů.
22.05.2017
Šneček vaří sníh
22.05.2017
Ostatek by prej měl dorazit na parkoviště kol dvanáctý. Tak ještě šplhám na průzkum štolových palpostů nad parkovištěm.
22.05.2017
Výhledy ze střílny na parkoviště, Šnečka a někdo se se škrábe hore. Jsou prostě na odstřel.
22.05.2017
Čekám až se dostanou blíže a ....tě pic.
22.05.2017
Štoly s palposty nad sedlem.
22.05.2017
Výhledy ze střílen na sedlo.
22.05.2017
Pomníček v nejzápadnější štole "Die Erinnerung ist das einzige Paradies, aus dem wir nicht vertrieben werden können. Zum Gedenken an Falk Muselmann"
22.05.2017
Ve štole...
22.05.2017
A hele, v protější skalce jsou další palposty...
22.05.2017
Výhledy ze střílen na sedlo.
22.05.2017
Střílny ve skalce
22.05.2017
Střílny ve skalce
22.05.2017
Nechtěl bych to dobývat...
22.05.2017
...v podstatě pokud nedojde obráncům munice, tak se tam nelze dostat.
22.05.2017
...je to prostě nedobytný.
22.05.2017
Tady čověk nikdy nevěděl odkud přiletí kulka.
22.05.2017
První přichází rychlonožka Hanz.
22.05.2017
U plesa Antorno
22.05.2017
Kuchtění, cikánský tábor u plesa Antorno.
22.05.2017
U plesa Antorno. Nakonec se tu naše auto-skupinka odděluje kol druhé hodiny a napřed míříme domů. Liberecká sekce chce bý doma před půlnocí a Šneček se má zejtra ve škole fotit. Navigace "Bába" udala směr a vypočítala příjez do Budějc na devátou večerní. Neváhal jsem a u Špulky na devátou večerní objednal domácí pizzu i pro kluky, aby nemuseli řešit jídlo bagetou někde na benzínce. Ale to bylo samozřejmě překvapení. Špulce patří díky. Kluci taky prohlásili, že je lepší jak ta italská:-)
22.05.2017
 
     
     
photos&webdesign by Peprník©