Rumunsko Munţii Căpăţîni
 
  24.07.2009 - 08.08.2009  
  ve složení: Bedla, Kecal, Papája, Peprník  
 
 
 
 
 
Sraz byl tradičně v Práglu na hlaváku. Tentokrát u horních vláčků. Papája to podle popisu našla hned. Bedla bloudil po nádraží, protože znal pouze dolní vláčky a nedržel se popisu. Kecal k nám přistoupí zanedlouho v Olomouci.
24.07.2009
Pohoda po vyspání se na lehátkách. Letos jsme byli dráhama donuceni si zaplatit lehátka, páč místo normálního rychlíku Pannonie začal jezdit rychlík Amikus složený jen z lehátkových vagónů.
25.07.2009
Nostalgie v Curtiči. Našeho známého veksláka zde nevidíme. Možná ho zrušení Pannonie dostalo víc jak nás.
25.07.2009
Na perónu v Aradu. Přestupovali jsme zde a nakonec i měnili žold. Směnárna je teď přestěhována přímo do nádražní haly kde bývaly informace.
25.07.2009
Rumunská holčička na nádraží v Aradu
25.07.2009
Klimatizovaným vlakem z Aradu do Sibiu. Pochlasčíval jsem a klimbnul jsem. Natož mi pak průvan sfoukl jízdenku pod sedačky. Nebejt Bedlu, který si všiml papírku pod sedačkama, tak jsem už platil novou jízdenku za ňáký čtyři stofky. Bedla má u mne flašku.
25.07.2009
Do Sibiu přijíždíme v noci a máme několik hodin do dalšího vlaku do lázní Ocna. Teď jsme v nočním Sibiu u Mostu lhářů.
25.07.2009
Ulice k náměstí od Mostu lhářů v Sibiu
25.07.2009
Nedaleko Mostu lhářů si v kavárně dopřáváme kafovou siestičku
25.07.2009
Evangelická katedrála na Piaţa Huet v Sibiu
25.07.2009
Noční Piaţa Mare v Sibiu
25.07.2009
V půlnočním čase jsme ze Sibiu dorazili do lázní Ocna. Za tmy jsme navštívili nejsolnější jezírko, u kterého jsem vloni spal s jinou bandou. Ale ostatní nechtěli spát v kempu. Spali jsme nakonec kousek za plotem u dalšího jezírka. Na fotce je to jezírko a další zástavba vesnice. Ráno po sbalení jsme pokračovali dál na průzkum, protože těch solných jezírek tu má být více.
26.07.2009
Na návsi u infocentra jsme potkali i mapku Ocny. Největší jezírko teď leží hnedle za pahrbkem. Chvíli se snažíme k němu najít bezplatný přístup, ale nakonec ochotně platíme kempovné šest lejí.
26.07.2009
Původně jsem se ve slané vodě ani nechtěl koupat, páč vloni jsem se drbal ještě dva dny. Takže hlídám bagáž. Ale vedro je vedro a zjištěná nedaleká možnost se osprchovat mne nakonec přesvědčí. Joj, bylo to faj, byť v tom menším jezírku, kde jsme se koupali vloni je voda myslím slanější. Ti tři moji kumpáni se teď ráchaj a vychutnávaj si Archimédova zákona.
26.07.2009
Největší z jezírek v solných lázní Ocny
26.07.2009
Po vykoupání upalujem zpět na vlakovou zastávku. Zjišťujem, že nám to jede až za ňákou tu hoďku, takže se zpět vracíme do kempu do bufáče na pívo, kafe a miči.
26.07.2009
Po občerstvení v kempu se v udaný čas opět vracíme zpět na vlakovou zastávku. Čekáme, čekáme. Nikdo další tu není a deset minut po udaném odjezdu se to zdá podezřelý. Koukám opět na hodiny na foťáku, když v tom někdo prohodí jestli mám na foťáku posunutý čas. A safra, nemám. Sorry. No, máme dvě další hodiny v Ocně. Bágly jsme teď nechali u výpravčí a jdem se juknout dál do vesnice na opevněný kostel, který byl vyznačen na mapě u infocentra.
26.07.2009
Opevněný kostel vypadal nepřístupný, soukromý, ale za domovníma dvířkama v hradbě na nás jukaly dvě holčičky a zvali nás dál. Toto je fotka z vnitřku kostela s nádhernou klenbou.
26.07.2009
Zahrádka mezi kostelem a hradbou byla moc příjemná a holčiny samozřejmě za průvodcovské služby dostali patřičný peníz na zmrzlinu. Toto je korouhev kostela - kohout a půlměsíc, který má znázorňovat ochranu tereckého nebezpečí.
26.07.2009
Věž a korouhev opevněného kostela v Ocně
26.07.2009
Ulička v Ocně
26.07.2009
Na potřetí již na železniční zastávce v Ocně nestojíme sami, tak to snad pojede. Ale následně jsme v Sibiu zjistili, že vlak do Ramnicu Valcea jede až za hafo hodin k ránu. No, to je naprd. Papája se de vyčůrat, Bedla něco na hlaváku shání, pak se teprave jdem juknout na autobusák před nádražím. Čučíme na světelnou ceduli s cílovejma stanicema, ale to naše městečko zde nenacházíme. Ale za dvě minuty tu odjíždí jeden bednobus, tak se běžím pro jistotu optat tam. A von to je bus v našem směru. Tak to bylo fakt o fous.
26.07.2009
Vystoupili jsme v Ramnicu Valcea na konečném busáku. Ale autobusy na Baile Olanesti, kam potřebujeme, odjíždí z nějakého jiného autobusáku. Dostáváme inštrukce jak se tam dostat. Snad hodina cesty, ale našli jsme to bez problémů a bus nám jede za čtvrthodinku, supr. Bus nás vyložil na křižovatce k vísce Cheia, kde jsme v nočních hodinách v magazínu ještě nakoupili vodu a po temné silnici ťapeme dál. Těžko říci kde ves končí, nebo začíná, a tak u jednoho křížku slejzáme dolů k řece, kde to pro dnešek zabalíme. Toto je už fotka z rána po koupeli v říčce Cheia.
27.07.2009
Kamenné prahy říčky Cheia
27.07.2009
Naše nocležiště s ohněm ráno u říčky Cheia
27.07.2009
Ťapeme dál přes nekonečnou vísku Cheia k horám Capatinii
27.07.2009
Jeden romantický opuštěný domek vísky Cheia
27.07.2009
Chvíli trvalo než jsme se odhodlali natáhnout ruku ke stopovování. Teď už frčíme na korbě dodávky jedoucí ke klášteru Ezer.
27.07.2009
Bedla na korbě dodávky
27.07.2009
Kostelík v klášteru Ezer
27.07.2009
Kostelík v klášteru Ezer
27.07.2009
Zvonice v klášteru Ezer
27.07.2009
Malby v klášteru Ezer
27.07.2009
Křížek u cesty při naší další cestě ke klášteru Pahomie
27.07.2009
Po cestě ke klášteru Pahomie
27.07.2009
Bedla s kmenem buku
27.07.2009
Po cestě ke klášteru Pahomie
27.07.2009
Kaskádka u kláštera Pahomie
27.07.2009
Vstupní brána do kláštera Pahomie
27.07.2009
Kostelík pod skálou v klášteru Pahomie
27.07.2009
Kostelík pod skálou v klášteru Pahomie
27.07.2009
Ťapeme dál cestou k dalšímu klášteru Patrunsa
27.07.2009
Na jednom z horských hřbítků se svatostánkem před klášterem Patrunsa
27.07.2009
Bedla před svatostánkem
27.07.2009
Pěšinou ke klášteru Patrunsa
27.07.2009
Blížíme se ke klášteru Patrunsa
27.07.2009
Klášter Patrunsa
27.07.2009
K večeru vaříme na loučce pod klášterem Patrunsa
27.07.2009
Večer u ohně s rumunskou rodinkou pod klášterem Patrunsa
27.07.2009
Ve dvě hodiny ranní byla v klášterním kostele mše. Jen jsem tam usnul a Bedla mne vyvedl, že jsem chrápal. Tak jsem si venku vyfotil aspoň spoře osvětlený kostelík s hvězdičkama.
28.07.2009
Ale do kostelíku jsem se vrátil a nakonec jsem zde s Kecalem vydržel až do konce mše ve čtyři ráno a podařilo se mi nahrát i část chvalozpěvů.
28.07.2009
Kobyla na batohu
28.07.2009
Další den kolem poledne se jdeme ještě jednou juknou do kláštera
28.07.2009
Klášterní kostel v Patrunse
28.07.2009
Starý klášterní kostel v Patrunse
28.07.2009
Brouk Morimus funereus
28.07.2009
Odpočinek u jednoho z mnoha křížků cestou k vísce Pietreni
28.07.2009
Pěšinou k vísce Pietreni
28.07.2009
Pěšinou k vísce Pietreni
28.07.2009
Odpočinek na jednom z mnoha hřebínků cestou k vísce Pietreni
28.07.2009
Útulna pod hřebínkem
28.07.2009
V Pietreni v hospodě
28.07.2009
V Pietreni v hospodě
28.07.2009
Dilema na křižovatce v Pietreni. A safra, tím směrem jak je ta výsypka má být někde klášter Arnota.
28.07.2009
Cestou k výsypkám za Pietreni
28.07.2009
Cestou k výsypkám za Pietreni
28.07.2009
A pořád se tu vápenec těží...
28.07.2009
A pořád se tu vápenec těží...
28.07.2009
A pořád se tu vápenec těží...
28.07.2009
Serpentýnama prašnej vápenitej cesty ťapeme dál hore ke klášteru Arnota. Při prvním náklaďáku jsem neváhal natáhnout ruku, takže teď s baťohama frčím na korbě a ostatek se veze v kabině.
28.07.2009
Krátký noční snímek na korbě náklaďáku, který jede parkovat do ňákýho horního lomu. Pár serpentýn nás popovezl a dál ke klášteru musíme ještě několik serpentýn po svých.
28.07.2009
Kolem desátý večer jsme se dopajdali ke klášteru Arnota. Ale vypadá to tu moc turisticky a na ubytování, tak jsme se jukli jen k klášternímu kostelíku, který byl zrovna pod lešením a vyrazili serpentýnama hore ...až k jednomu javoru v jednej serpentýně, kde jsme kol půlnoci zalehli. Toto je už ranní fotka pod javorem.
29.07.2009
Dopoledne ťapeme dál hore s výhledy na krajinu s klášterem Arnota
29.07.2009
Cestou hore na Virful Arnota
29.07.2009
Salaš kdesi pod vrcholem Arnota
29.07.2009
Cestou na Virful Arnota
29.07.2009
Skalky cestou na Virful Arnota
29.07.2009
A to už jsme na rozcestí po koupeli v říčce Costesti, napapaní malin a připraveni na očistec při stoupání na hřeben Vanturariti
29.07.2009
Po hafo hodinách se konečně dostáváme z lesů a křovin na holý hřeben ...už je to kousek
29.07.2009
Konečně na hřebeni Vanturariti
29.07.2009
První salaš s plesem na hřebeni Vanturarita
29.07.2009
Před večerem po hřebínku Vanturariti
29.07.2009
Stoupáme dál po hřebínku Vanturariti
29.07.2009
Výhledy před večerem z hřebínku Vanturariti
29.07.2009
Po hřebínku Vanturariti
29.07.2009
K vodě vyznačené na mapě je to cirka ještě hodinka cesty, ale nějakou vodu máme a toto je fajn místečko. Pro vodu, bezúspěšně, se jdeme s Bedlou juknout ve vrstevnici do nedalekého koryta ve svahu.
29.07.2009
Ráno v našem sedýlku
30.07.2009
Ráno pokračujeme dál po hřebeni Vanturariti
30.07.2009
Cestou ve vyběleném šutroví
30.07.2009
Skalky a výhledy z hřebene Vanturariti
30.07.2009
Skalky a výhledy z hřebene Vanturariti
30.07.2009
Panorámato hřebene Vanturariti před Curmatura Builei
30.07.2009
Skalní škvíra do sedla Curmatura Builei
30.07.2009
Ohlédnutí za sedlem Curmatura Builei
30.07.2009
Kytička
30.07.2009
Ohlédnutí za sedlem Curmatura Builei
30.07.2009
Ovčácký pes. Klacek uvázaný na krku znamená, že jde o ovčáckého psa a tudíž se nemá jako divoký pes střílet.
30.07.2009
Ovčáčtí psi si nás držej v bezpečný vzálenosti od stáda
30.07.2009
Pastevci
30.07.2009
Dál po hřebínku Vanturariti ...snad před Vf.Buila
30.07.2009
Klesáme do sedla Stevioara
30.07.2009
Sváča v sedle Stevioara
30.07.2009
Stoupáme ze sedla Stevioara
30.07.2009
Čučíme na to ...buďto jsme moc rychlí či se neorientujeme v mapě anebo na mapě nebo v terénu ty cedule maj blbě vyznačený. Každopádně další velký hodinový údaj na rozcestníku vůči vzdálenosti nás překvapil. Brzy zjistíme proč.
30.07.2009
Výhledy z vrcholu Vanturarita Mare
30.07.2009
Společné foto na stejnojmeném nejvrcholu masivu Vanturarita
30.07.2009
Stezka dál nepokračuje pohodově jak doposud, ale noří se do kleče v kurva příkrém svahu. Sem tam se mění v lezení po skalkách, že je to i vo hubu. Ještě, že neprší či tu nejsme za sněhu.
30.07.2009
A vona tu fakt stezka červenýho kolečka vede!!!
30.07.2009
A vona tu fakt stezka červenýho kolečka vede!!!
30.07.2009
Asi nejsme první kdo tudy chtěl projít ...a když vidím Bedlu kam míří, tak jsem rád, že Špulka letos s náma nejela, páč by pak se mnou nejela už ani na Kokořín. Sem jí sliboval, že toto rumunsko bude pohodový chození po hřebenových pláních.
30.07.2009
Když to vidím kudy to zase lezem, tak jsem rád, že Špulka letos s náma nejela, páč.......
30.07.2009
Když to vidím kudy to zase lezem, tak jsem rád, že Špulka letos s náma nejela, páč.......
30.07.2009
Když to vidím kudy to zase lezem, tak jsem rád, že Špulka letos s náma nejela, páč.......
30.07.2009
Lidičkové v rozkvětu sil, kteří tu byli před jedenácti rokama v tu samou dobu, ale medvěd je určitě nesežral. Páč medvěd není tak blbej, aby sem lezl......
30.07.2009
Tak už se taky drápu hore....
30.07.2009
Na vrcholu další Vanturariti ...že se čovek zabije na Fagaraši, tak to je i normální, ale když někomu řekneš, že jsi se zabil na Capatinii, tak se ti vysměje!
30.07.2009
Ohlédnutí se za hřebínkem kudy jsme lezli ...se to ani nezdá
30.07.2009
Hřebínek Vanturariti pokračuje dál, ale naše stezka snad už bude odbočovat z hřebene na západ
30.07.2009
Skalky hřebene Vanturarica
30.07.2009
Skalky hřebene Vanturarica
30.07.2009
Ale mrcasení se po skalkách a v kleči ještě nekončí. A ještě, že ta kleč u těch skalek je, jináč by se nedalo ničeho držet.
30.07.2009
Hřebínek Vanturariti
30.07.2009
Stezka už konečně začala slejzat z hřebínku a začala se proplejtat skalním bludištěm
30.07.2009
Stezka už konečně začala slejzat z hřebínku a začala se proplejtat skalním bludištěm
30.07.2009
Stezka už konečně začala slejzat z hřebínku a začala se proplejtat skalním bludištěm
30.07.2009
To už je pohoda u ohně na moc pěkným plácku v sedle Curmatura Comarnice, který našel Bedla
30.07.2009
Ráno v sedle Curmatura Comarnice
31.07.2009
Odpoledne jsme se domrcasili k chatě Canton Cheia, která je na začátku soutěsky kam se chceme juknout. Bedla, ale z nějakého rozcestníku zjišťuje, že na projití soutěsky tam a nazpátek je potřeba asi osm hodin ...no tak to dneska už nestíháme. Znamená to si soutěsku odpustit a pokračovat dál nebo tu skejsnout a soutěsku projít zítra a tím ztratit defakto jeden den. Bylo mi to divný, ale mlčky se přijala druhá varianta, až mi to bylo podezřelý. Ale proč ne. Kecal s Bedlou dopisovali canc, Papája pila pívo a Peprník se snažil komunikovat se snad majitelem chaty. Pak nám od majitele ke každému na stůl přistála prapodivná ampule s nápisem "TRANSILVANIA STRONG". Po třetí kořalce jsem už měl kuráž se zeptat kolik to bude stát a zda není problém někde venku přespat, že si ráno chcem projít soutěsku a jít dál. Domlouvali jsme se rumunskoanglicky, ale musel jsem se několikrát ujistit, že to myslí vážně, že si platíme jen píva. Tujky - kořalky a spaní v kempu, jídlo je zdarma. Ukázal mi i půdu chaty, ale slušně jsem ji odmítl, že spíme pod hvězdičkama a použijeme ji jen v případě deště. Ukázal mi i "dítě", myšleno měděnej demižón tujky. Až jsem se začal bát jestli to všechno není nějaká habaďůra. Bál jsem se zbytečně. Ale to jsem předběhl jiné události. Bedla si šel vyšlápnout na skalní štít tyčící se nad náma. Za hodinu, že tam bude. Dávali jsme mu necelý dvě hodiny, hlavně ať se tam nezabije. Ale po tej hodině čtvrt už jsme skenovali obzor skály a měl jsem radost, že jsem při náhodném kouknutí na skálu objevil nějaký pohyb. Při přiblížení foťákem a zvětšení na displeji nebyl pochyb, že to je Bedla. Našeho počínání si všiml i chlopík-majitel a po vysvětlení o co se jedná dotáhl dalekohled a z Bedlu kochajícího se na hraně vrcholku skály se stal v ten moment pro kemp hrdina. No, a tato fotka zachycuje pohled z kempu na skálu s Bedlou.
31.07.2009
Přiblížená fotka s Bedlou na skále
31.07.2009
Bedla na skále ...to nej co šlo z foťáku vytáhnout
31.07.2009
Při koupi ikstého píva jsem si všiml postavené kytary v rohu a chlopík se hned zeptal jestli hraju na kytaru. Odvětil jsem, že ne a hned jsem nabonzoval, že ti dva mí kamarádi umí ...až jsem z toho měl špatný svědomí. Ale Kecal se kytáry chopil bez nějakých vytáček a na tejto fotce tu kytáru zkouší ladit.
31.07.2009
Tak to je ta zvláštní štamprdle "TRANSILVANIA STRONG"
31.07.2009
Jenže co se ještě za světla nestalo. Před večerem začali do tohoto malého kempu přijíždět další auta a další lidé. Teprave nás teď trklo, že je pátek a rumuni jedou na víkend ven ...stejný jako u nás. Až z toho čovek měl splín. Ale soutěsku chceme vidět a splín se dá přepít. A nakonec jsme byli i pozváni k hlavnímu ohni. Takže se na jednej lavičce utvořila naše skupinka CZECH REPUBLIC a na druhej byla reprezentace ROMANIA REPUBLIC a zbytek osazenstva kéž by aspoň nekecal.
31.07.2009
Družba CZECH & ROMANIA v Canton Cheia
31.07.2009
Sestřih nahrávka družby CZECH & ROMANIA
31.07.2009
CZECH REPUBLIC
31.07.2009
ROMANIA REPUBLIC
31.07.2009
Druhý den ráno po přežití předešlé noci frčíme do soutěsky
01.08.2009
Druhý den ráno po přežití předešlé noci frčíme do soutěsky
01.08.2009
Skaliska soutěsky
01.08.2009
Jinčí lidičkové pod námi v soutěsce
01.08.2009
Vegetím zapřený bagančatou a fotím ve svahu šutroviště
01.08.2009
Výhled na ústí soutěsky
01.08.2009
Skála soutěsky
01.08.2009
Výhled na skalce nad ústím soutěsky
01.08.2009
Při návratu zpět se jdeme vyráchat pod vodopád
01.08.2009
Po návratu ze soutěsky jsme v kempu ještě vyfasovali dlabanec a tujku. Počasí vypadalo na krápání, ale musíme jít. Rouzloučili jsme se a zkusil jsem majiteli vnutit nakej žold, ale odmítl, prej máme reprezentovat rumunskou zemi. Připadalo mi, že majitele hodně mrzí, že nezůstaneme, že nás tu špatně hostili. Ale musíme jít dál, jsme tu jak vyžírkové a naše cesta je ještě daleká. Hodinku sprchlo, ale nakonec se to vyčasilo. Na fotce už stoupáme po nekonečné pěšině, snad bývalé cestě, která stoupala pomalu v nekonečných serpentýnách.
01.08.2009
Jedna z mnoha zastávek při nekonečném stoupání z oudolí na hřeben
01.08.2009
Konečně na hřebeni, kde jsme v sedle potkali celkem zachovalé pilíře něčeho, snad nějakého překladiště, kde pilíře vyrovnávaly terén. A ta naše cesta z údolí by pak mohla bejt stará cesta pro muly. Taktéž následující hřebenová cesta svou šířkou a sklonem stoupání je jak pro úzkokolejku. Jen zatáčky jsou hodně ostré a žádné kolejkové artefakty jsme nenašli. Kdo ví co tu teda kdysi fungovalo.
01.08.2009
Po iks kilometrech už za tmy jsme se včera dopajdali k prvnímu potoku, prameni, kde jsme na cestě, možná bývalé trati přespali. Fotka už je z ranního ohnění.
02.08.2009
Výhledy na skalnatou Vf. Stogu
02.08.2009
Výhledy na Vf. Stogu
02.08.2009
Z cesty už se pomalu dostáváme na planiny před Vf.Gera, která je už na hlavním hřebeni Capacinii
02.08.2009
Ve vrstevcici do sedla obcházíme Vf.Gera
02.08.2009
Na hřebenové cestě kdesi za Vf.Gera
02.08.2009
Jihozápadní hřebenové výhledy na masiv Vinturariti, který jsme šli před pár dny
02.08.2009
Na Vf.Preota
02.08.2009
Na Vf.Preota
02.08.2009
Jihozápadní hřebenové výhledy na masiv Vinturariti, který jsme šli před pár dny
02.08.2009
Hřebenovou cestou v sedle Saua Zmeuret
02.08.2009
Hřebenovou cestou kdesi v sedle Saua Zmeuret
02.08.2009
Hřebenovou cestou kdesi za Saua Zmeuret
02.08.2009
Před sedlem Curmatura Zanoaga
02.08.2009
Cestou v sedle Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Za pozdního slunka cestou v sedle Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Ohlédnutí za sedlem Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Salaše pod sedlem Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Blížíme se k nějaké zřícené stavbě na bočním hřebínku za Curmatura Rodeanu
02.08.2009
K večeru na kraji lesa za Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Večer na kraji lesa za Curmatura Rodeanu
02.08.2009
Dopoledne vyrážíme dál po hřebenové cestě
03.08.2009
Dál a dál po hřebenové cestě kdesi v úbočí Vf.Valeanu
03.08.2009
Hřebenovou cestou kdesi za Vf.Cocora
03.08.2009
Hřebenovou cestou kdesi za Vf.Cocora
03.08.2009
Na předvrcholu Vf.Ursu
03.08.2009
Společná fotka na Vf.Ursu
03.08.2009
Severní výhledy ze hřebínku u Vf.Ursu
03.08.2009
Dva mravenečci lezou na Vf.Capatina
03.08.2009
Kecal stoupá ná Vf.Capatina, v pozadí Vf.Ursu
03.08.2009
Siestička na Vf.Capatina
03.08.2009
Západní výhledy z klesání z Vf.Capatina
03.08.2009
Západní výhledy z klesání z Vf.Capatina
03.08.2009
Klesáme do sedla Saua Funicelul
03.08.2009
Z Vf.Capatina klesáme do sedla Saua Funicelul
03.08.2009
Před večerem v sedle Saua Funicelul
03.08.2009
Před večerem v sedle Saua Funicelul
03.08.2009
Pálení čerodějné kosodřeviny v sedle Saua Funicelul
03.08.2009
U nás v sedle Saua Funicelul je klid, ale na vedlejším hřebeni to blejská jak u Verdunu. Kupodivu za celou noc u nás v sedle nespadla ani kapka a tak se dobře spalo pod širákem.
03.08.2009
Houbové zátiší v sedle Saua Funicelul
04.08.2009
Po hřebínku stoupáme hore ze sedla Saua Funicelul, v pozadí Vf.Capatina
04.08.2009
Po hřebínku stoupáme hore ze sedla Saua Funicelul, v pozadí Vf.Capatina
04.08.2009
Pastevci se stádem v sedýlku před Vf.Beleoaia
04.08.2009
Pastevci se stádem v sedýlku před Vf.Beleoaia
04.08.2009
Oslík
04.08.2009
Stoupáme na nejvyšší vrchol Vf.Nedeia 2130m v pohoří Muntii Capatinii
04.08.2009
Stoupáme na nejvyšší vrchol Vf.Nedeia 2130m v pohoří Muntii Capatinii
04.08.2009
Východní výhledy z Vf.Nedeia
04.08.2009
Společné foto na nejvyšším vrcholu Vf.Nedeia
04.08.2009
Ťapeme dál v úbočí Vf.Negovanu
04.08.2009
Ohlédnutí za Vf.Nedeia
04.08.2009
Detail křížku v sedle před Vf.Bou
04.08.2009
Siestička u křížku v sedle před Vf.Bou
04.08.2009
Křížek v sedle před Vf.Bou
04.08.2009
S Kecalem přes vrchol Vf.Bou
04.08.2009
Prolejzáme nějaké opuštěné stavby na Vf.Bou, snad tu bylo či mělo být něco vojenského nebo meteorologického
04.08.2009
Jedny z několika staveb na Vf.Bou
04.08.2009
Další betonový artefakt, snad cisterna na vodu, na Vf.Bou
04.08.2009
Severozápadní výhledy nad sedlem Curmatura Oltetului, které tvoří rozděluje Capatinii a Paring
04.08.2009
Večer v sedle Curmatura Oltetului
04.08.2009
Ráno po noční bouřce v sedle Curmatura Oltetului
05.08.2009
To jsou ti Bedlovic noční medvědi. Ale Papájin ešus pravděpodobněji odnesl ratatlík z nedeleké salaše.
05.08.2009
Ze sedla Curmatura Oltetului klesáme po cestě do severní soutěsky s přehradama
05.08.2009
V soutěsce jsme mířili dále na západ k přehradě L.Galbenul, ale přes říčku byl lanový mostek vedoucí do spáry v severním úbočí a podle mapy by tu měl být mostek. Tak teď po jakejch schůdkách stoupáme skalnatou a zarostlou spárou hore a hore a vodopád stále nic, naopak se voda podezřele ztratila.
05.08.2009
Aha, tak to bude to jezírko, které je zakreslené na mapce. Ale hlava nám to, proč či za jakým účelem to tu je postaveno, nebere.
05.08.2009
A je tu hore i příjemná jeskyňka
05.08.2009
No, tak už se nedivíme, že jsme žádný vodopádidíček nepotkali. Voda z jezírka padá do jakejsi šachty a míří kamsi do útrob skály.
05.08.2009
Kladka na skále. Je pravda, že tou spárou sem ručně tahat hore všechen materiál by byla blbost.
05.08.2009
Hráz horního jezírka ...tak kvůli tomuto jsme se drápali ze dna údolí
05.08.2009
Mrcasíme se zpátky dolů do údolí...
05.08.2009
Mrcasíme se zpátky dolů do údolí, ale hlavou nám smysluplnost jezírka na potoku a vody padající do šachty porád šrotuje...
05.08.2009
Zpátky na dně údolí před lanovým mostem
05.08.2009
Vodopádidíčkové na dně údolí
05.08.2009
A potkali jsme další lanovým mostek. Tentokrát to už jde prozkoumat jen Peprník s Kecalem. Vypadá, že to co je kresleno na mapě je až toto, ale teď naštěstí nepřekonáváme takový výškový rozdíl. Právě jsme před hrází jezírka se šachtou, v které kamsi opět mizí voda.
05.08.2009
Jezírko s vodopádidíčkem
05.08.2009
Vodopádidíček s jezírkem
05.08.2009
Na hrázi jezírka
05.08.2009
A teprave když jsme se vraceli zpět všimli jsme si portálu štoly. Škoda, že po dvaceti metrech byla zamřížovaná, možná by jsme zjistili kam ta voda mizí.
05.08.2009
Ve štole ...bohužel, mříž je s naším pilovacím či násilným vybavením nepřekonatelná a stejně ostatek dole už bude nevrlej....
05.08.2009
Ve štole...
05.08.2009
Kecal ve štole...
05.08.2009
Ústí štoly...
05.08.2009
Aj kolejnice ve štole vedly, ale hřebík se mi nepodařilo ukořistit
05.08.2009
Portál štoly
05.08.2009
Portál štoly ...už se nedivím, že jsme si ho při cestě hore nevšimli.
05.08.2009
Kecal na lanovém mostku
05.08.2009
Před hrází přehrady Lacul Galbenul
05.08.2009
Hráz přehrady Lacul Galbenul
05.08.2009
Na hrázi přehrady Lacul Galbenul
05.08.2009
Aha, tu nedávno muselo být o dost více vody
05.08.2009
Kol přehrady ťapeme dál až k jejímu konci
05.08.2009
Dneska by jsme chtěli spát u ples nad Cascade Dracului a zítra dojít do sedla ke kabaně a odtud stopem do Petrosani na noční vlak. Brodíme první říčku do naší soutěsky s Cascade Dracului.
05.08.2009
Brodíme druhou říčku, protože jsme se neohlédli, že už jsme ve správném údolí.
05.08.2009
Brodíme druhou říčku
05.08.2009
Brodíme druhou říčku podruhé zpět, protože až na druhém břehu při pohledu nazpět jsme naznali, že už jsme na správném přítoku se soutěskou s Cascade Dracului.
05.08.2009
Vypadalo to nadějně, v úbočí soutěsky vedla pěšina. Vedla, vedla, byla zarostlejší až se v utrženém svahu ztratila úplně a dál to je schůdné jedině říčkou. Ale to by jsme potřebovali den navíc, aby jsme zítra večer stíhali vlak. Teď babo raď. Noc na krku a v tomhle terénu se ke plesům natož do sedla nedostaneme. Nakonec padlo rozhodnutí, že cesta v sousedním údolí vypadala slibně, kde by se dalo jít i za tmy a by mohla vystoupat nad hranici lesů. Takže teď se vracíme zpět, první říčku brodíme znovu a za šera ťapeme po té cestě v sousedním údolí. Jenže ouha. Cesta asi po kilometru končí točnou před úzkou skalnatou soutěskou. No, ráno moudřejší večera, přespíme a ráno nezbude nic jiného než to obrátit o stoosmdesát stupňů a dostopovat takejch sto kiláků celým údolím na východ na vlakovou trať vedoucí na jih Sibiu. Hlavně mít štěstí, aby jsme to vše stíhali.
05.08.2009
Původně se k noclehu nabízela opuštěná hájovna, ale nevím proč ji kde kdo používá jako toaletu, tak jsme popošli ještě o kus dál k nějakému kempíku. Pořád poprchává, takže využíváme místní konstrukci k napnutí plachty a uvaříme na vařičích.
05.08.2009
Svíčičkové zátiší
05.08.2009
Ráno v kempíku
06.08.2009
Druhý den před polednem konečně vyrážíme a kdesi z lesa se vynořili dva rumuni. Nakonec z nich vylezlo, že sbíraj houby a nedaleko maj dodávku a ve tři hodiny se vrací zpět do Polovragi. To by bylo dobrý. Polovragi je od nás hafo kilometrů na jih přes hřeben přes sedlo Curmatura Oltetului, kde jsme spali včera. A přes Polovragi vede hlavní silnice do Tirgu Jiu, přes který jede náš vlak. Jestli to teda není sranda, tak to se na nás usmála štěstěna jak.... no, a máme čtyři hodiny volna, tak už ťapeme po cestě se juknout ještě na východnější přehradu Lacu Petrimanu.
06.08.2009
Sesuv svahu v údolí s přehradama
06.08.2009
Hráz přehrady Lacu Petrimanu
06.08.2009
Izolátory pod hrází - první fáze modrá, druhá fáze žlutá, třetí fáze červená. Je krásný mít barevný rozdělení trojfází v národních barvách.
06.08.2009
Na hrázi přehrady Lacu Petrimanu
06.08.2009
Koupel v přehradě Lacu Petrimanu
06.08.2009
Koupel v přehradě Lacu Petrimanu
06.08.2009
Na pívu v kabaně nedaleko hráze přehrady
06.08.2009
Po druhej už čekáme na křižovatce cesty vedoucí hore do sedla Curmatura Oltetului a dál do Polovragi. Dohady, po třetí hodině, zda si ráno ti dva rumuni z nás uděli srandu či ne začánaj bejt aktuální.
06.08.2009
Půl čtvrtý pryč. Ale naštěstí houbaři vedle také stále čekají a my trávíme čas pozorováním nějakýho hmyzáka jak klade vajíčka do vypaseného červotoče.
06.08.2009
Konečně na křižovatku přijíždí dodávka. Ale za volantem sedí jinčí chlopíci než s kterýma jsme mluvili ráno. A korba je nacpaná. Ptám se zda jednou do Polovragi a mezi tím házím bágl a sebe na korbu. Ve šrumci neujedou. Teprve na korbě si všímám těch našich dvou kamarádů z rána. Dodávka se odpíchla z místa. Je to dobrý, už nás nevyženou.
06.08.2009
Frčíme s houbařema na korbě. Cesta to byla nakonečná. A nikdo mezi námi neměl morál začít komunikovat. Unava lidí byla znát. Dodávka si zafuněla než nás vyvezla zpátky do sedla Curmatura Oltetului, kde přistoupili další dva houbaři. Ale vejít jsme se museli.
06.08.2009
A to jsou snímky cestou ze sedla Curmatura Oltetului směrem na jih do Polovragi s dvouma přistupvšíma houbařema
06.08.2009
Frčíme na korbě dodávky. Klučina byl kouzelnej, ale sám jsem byl ouvnanou cestou zničenej, že jsem neměl morál začít komunikovat.
06.08.2009
V Polovragi na křižovatce u busové zastávky se loučíme
06.08.2009
V Polovragi se loučíme, šoférovi jsme samozřejmě vnutili patřičný žold
06.08.2009
Bus do Tirgu Jiu nám jede až v devět večer, magazín s pívem a chlebem je hned přes silnicí a jedna hodná babička nám donesla velkej talíř s brynzou a rajčatama. A pak, že už hodní lidí nejsou!!!
06.08.2009
Nebelahoda ....to si snad ani nezasloužíme
06.08.2009
Busem jsme kol jedenáctý dofrčeli do Tirgu Jiu a první vlak na Arad nám jede až po čtvrtej hodině ranní, takže se jdeme juknou na městské památky a užít si nočního života. Jako první jsme zhlídli Nekonečný sloup od sochaře Constantina Brancusiho na východním konci ulice Calea Eroilor.
07.08.2009
On ten Nekonečný sloup je fakt pořádně vysoký. A aj s policejním hlídačem se dalo nakonec popovídat.
07.08.2009
Brána polibků v parku na západním konci ulice Calea Eroilor v Tirgu Jiu ...jsem si popovídal s dalšíma policajtama, když jsem se chtěl vyčůrat u křoví.
07.08.2009
Čekání v nádražní hale v Tirgu Jiu
07.08.2009
V Tirgu Jiu čekáme na náš vlak do Aradu
07.08.2009
Frčíme vlakem do Aradu, kde budeme míti čas na outratu a následně pak nastoupíme do rychlíku Amikus směr Praha
07.08.2009
Industriál nedaleko Baru Mare vypadá dobře, ale to už bude na jinou návštěvu Rumunska
07.08.2009
 
Industriál nedaleko Baru Mare vypadá dobře, ale to už bude na jinou návštěvu Rumunska
07.08.2009
Industriál nedaleko Baru Mare vypadá dobře, ale to už bude na jinou návštěvu Rumunska
07.08.2009
 
 
     
     
photos&webdesign by Peprník©