Kurz záchrana z vodního válce a nedělní splutí staré Metuje
 
  06.05.2011 - 08.05.2011  
  sobotní kurz s Petrem Ptáčkem, Vláďou Pilátem a Jirkou Krapáčem za Vodáckou školu záchrany + fotky od Petra  
  ...bylo to super a hodně dobře udělaný, díky...  
   
  nedělní stará Metuje: Peprník s Loupežníkem, Andy s Marinem a porculánem Kubou, Dalibor s Helenou  
 
 
 
 
 
S Loupežníkem jsme vlakem dofrčeli do Český Skalice, kde nás autem vyzvedl Andy a dojeli jsme k Metuji, kde jsme nedaleko místa sobotního kurzu přespali na louce pod širákem. Byla krásná hvězdnatá a prej i mrazivá noc. Ráno se tu už slejzaj lidičkové na kurz "Záchrana ve vodním válci". Teda v řece a přes jez teče vody pramálo, až se ve skrytu duše raduju, že jestli v tom budeme trdlovat, tak se neutopíme. Moji radost přerušila až zaslechnutá věta, že času není nazbyt, protože od desíti má přitéci voda z Rozkoše.
07.05.2011
Petr Ptáček jako inštruktor vysvětluje teorii, stavbu jezů, proudění vody, atd...
07.05.2011
Po společné hodině teorie o jezech byla celá skupina rozdělena napůl. První polovina šla na praktickou část do jezu, druhá polovina, kde jsem zůstal i já, jsme měli zdravotnickou část.
07.05.2011
V přestávce zdravotnické čtyřhodinové části jsme se šli juknout na to co nás čeká ve vodě. No, odcházeli jsme s humorem, že si raději ještě jednou dáme zdravotnickou přípravu.
07.05.2011
Na praktickou část jsme se nakonec ještě dělili na půl či třetinku. Moje třetinka byla s Loupežníkem a Andym. Když jsem skočil poprvní do vejvaru, dvakrát se tam zamotal, nalokal zpěněný vody byla orientace v ten moment nulová a i přes věškerý fyzický úsilí jsem byl během půl minuty totálně v prdeli. Kdybych nebyl vyloven, tak věřím, že se tam utopím. A to tam nebylo vody ani po prsa.
07.05.2011
Když už se čovek koupal v jezu potřetí, popátý, tak už to bylo lepší a lepší. Čovek míň zmatkoval, tolik se nevysiloval, líp se orientoval a dalo se nacvičovat všeliké prvky záchrany. Škoda, že bylo málo času na focení, proto tak málo fotek.
07.05.2011
Ještě rychlá fotka než se svlečem z neopénovejch hazuk...
07.05.2011
Společná fotka inštruktorů a žáků
07.05.2011
Jelikož kousek od našeho místa topení se nacházela ostrožna s Veselickým hrádkem nedalo se tam nemrknout. Z hrádku zbyly festovní valy a příkopy. Na fotce vede po západním valu cesta a vpravo je hluboký příkop.
07.05.2011
Obranný val býval určitě vyšší, ale přístupová cesta přicházející po ostrožně od severu a přetínající hluboký příkop by mohla být veskrze původní.
07.05.2011
Chtělo by to fotku někdy ze zimních měsíců bez listí křovin, ale i tak je tu vidět mohutný příkop obepínající jádro hrádku
07.05.2011
Marin s Kubou ráno u Metuje hnedle za Novým Městem, kde jsme spali
08.05.2011
Vyrážíme po Metuji s výhledem na novoměstský zámek
08.05.2011
Hnedle pod zámkem musíme přenášet elektrárnu
08.05.2011
Marin, Kuba a Andy jedouuuuu
08.05.2011
Fajné opukové skalky lemují břehy
08.05.2011
Frčíme po Metuji...
08.05.2011
Míjíme pilíř železničního mostu tratě z Nováče do Týniště
08.05.2011
Kluci jedouuuu...
08.05.2011
S Loupežníkem čekáme před jednou z mnoha terénních vložek
08.05.2011
Pohoda na vodě
08.05.2011
Další z mnoha terénních vložek. Něco šlo s odřeninama na lodi i sebe samém podplout, něco šlo podtlačit a přehopsnout, něco se holt muselo přenést.
08.05.2011
Jedna z přehopsacích překážek, kdy Andy nějak jede pozpátku
08.05.2011
Dopluli jsme k mlýnu ve vísce Osíček. Bohužel časomíra již ukazuje čtyři hodiny a na staré Metuji jsme vůči Jaroměři, kde byl plánovanej konec ani ne v polovičce. Pozdnější vyplouvání, oběd a především hafo terénních vložek nám ten čas nějak ukrátily. Nejbližší nádraží je vzdáleno dva kilometry tudíž něž sbalíme lodě a dojdem na vlak tak aspoň já s Loupežníkem by jsme v Budějkách mohli bejt posledním vlakem v jednu ráno. Což ještě jde, hlavně, že se dostanem domů. Ale Andy s Marinem byli akční a obvolali příbuzenstvo a kamarády, takže než jsme v rychlosti sbalili loď byl tu kámarád Zdenda s autem a hodil nás na vlak do Bohuslavic, vlastně Bohuslavic zastávku, aby jsme kupovali jízdenku až ve vlaku a nezdžovali se. Tudíž jsme s Loupežníkem nakonec doma v Budějicích byli už v deset večer. Díky.
08.05.2011
 
     
     
photos&webdesign by Peprník©